Čo by bol náš svet bez strašidiel? Kdo by ich raz rád neuviděl?
Seriál který jsem viděl poprvé jako malý prcek u babičky. Dokonale mě dostal. Kochejte se taky dobou kdy Jakubisko byl na vrcholu sil a kdy za pomoci Švankmajera stvořil něco, co v současnosti nemůže vzniknout. Bohužel
úterý 27. října 2009
30 měsíců
je dlouhá doba ... nebo taky ne.
Může to být celkem šestero stěhování se do nového bytu.
Může to být dohromady sedmkrát změna práce. A to se do toho může vejít i nezapočítané dlouhodobé brigádničení.
Zároveň to může být období ve kterém celého půl roku hledáte bezvýsledně novou práci a pochybujete o svých schopnostech až do základu.
Během toho údobí se může stihnout projít jeden regulerní ročník prezenčního vysokoškolského studia a nějaké jazykové kurzy.
Během takového režimu je naprosto vyloučené mít čas na cokoliv jiného. Nebo ne?
Možná se v tom období dá ještě stihnout zhruba rok intenzivního psaní článků pro veřejnost.
Je to čas, kdy se dá odehrát několik desítek roliček před kamerou. Objet několik festivalů a vidět zhruba 180 filmů na velkém plátně během 10 měsíců.
Dá se při takovém tempu pravidelně pečovat o tělo cvičením? Ale dá...
Je to neuvěřitelné množství zážitků, vjemů, zkušeností a hlavně zběsilého úprku skrze život. Je to něco, co člověka může hrozně posílit. A zároveň je to něco, co už nikdy nikdy nikdy nechcete opakovat...
... protože to není život ...
EDIT 1/2015 - ale tohle přece je život, kámo :-)
Může to být celkem šestero stěhování se do nového bytu.
Může to být dohromady sedmkrát změna práce. A to se do toho může vejít i nezapočítané dlouhodobé brigádničení.
Zároveň to může být období ve kterém celého půl roku hledáte bezvýsledně novou práci a pochybujete o svých schopnostech až do základu.
Během toho údobí se může stihnout projít jeden regulerní ročník prezenčního vysokoškolského studia a nějaké jazykové kurzy.
Během takového režimu je naprosto vyloučené mít čas na cokoliv jiného. Nebo ne?
Možná se v tom období dá ještě stihnout zhruba rok intenzivního psaní článků pro veřejnost.
Je to čas, kdy se dá odehrát několik desítek roliček před kamerou. Objet několik festivalů a vidět zhruba 180 filmů na velkém plátně během 10 měsíců.
Dá se při takovém tempu pravidelně pečovat o tělo cvičením? Ale dá...
Je to neuvěřitelné množství zážitků, vjemů, zkušeností a hlavně zběsilého úprku skrze život. Je to něco, co člověka může hrozně posílit. A zároveň je to něco, co už nikdy nikdy nikdy nechcete opakovat...
... protože to není život ...
EDIT 1/2015 - ale tohle přece je život, kámo :-)
pondělí 26. října 2009
Jeden chlapec
EDIT 1/2015
Hmmm teď přesně nevím kvůli které ženě tohle píš. nasnědě jsou dvě. Daleko důležitější je, že takové brečení, jako je zde v tomto textu, nemá sebemenší význam a ženským je ukradené. Takže tak, kámo :-)
Je to jedna z nejotřepanějších frází - zkušenosti jsou nepřenosné. Nebo taky za blbost se platí (většinou penězi, fakt :).
Nejsmutnější je to v lásce.
Každý člověk má nějaký žebříček hodnot. Někdo chce být rychle bohatý, jiný slavný, další dosáhnout uznávaného postavení a být poplácáván po zádech. Co je tohle platné, když jakmile pak dotyčný přijde domů, čekají tam na něj holé zdi. Přesně takový byl i chlapec z tohoto příběhu.
Ne tohle jsou všechno nedůležité věci, které občas jsou, občas ne. Nikdy nemůžete ovlivnit jak se zachovají jiní a brzy může následovat pořádný pád ... pěkně na držku.
Jediné opravdové hodnoty, na kterých se musí pracovat jsou zdraví, rodina a láska.
Byl jednou jeden chlapec. Doma byl strašně smutný a nešťastný. Hned jak to šlo, sebral se a vyjel na zkušenou do světa - do jednoho velkého města. A rozhodl se, že ať se stane cokoliv, tak se už nikdy nevrátí zpět...
Těch věcí se stalo spousta. Napřed se pilně učil svému řemeslu. Chtěl všem dokázat jak je dobrý. Pak zlenivěl, protože byl bez dozoru. Jen se poflakoval a dělal si co se mu líbilo.
Pak se přihodila jedna hrozná věc. Chlapec se musel začít chovat zodpovědně a dospěle. Jenže ještě nebyl ten správný čas. Stále to byl víc chlapec než muž.
Ten mladík se snažil. Popral se dobře a statečně s velkou ránou, která ho postihla. Bojoval. Moc pracoval. Opravdu moc. A to těžkou a nepříjemnou práci.
Ale stalo se to, že myslel jen na práci. Vše ostatní hodil za hlavu. Sice už nebyl sobecký jako dřív a ani materiálně založený. Pochopil (pozdě) význam rodiny. Ale úplně rezignoval na mezilidské vstahy. Byl jako buldog.
A v té době přišla ona. Ona byla šikovná a hodná. Asi se k onomu chlapci dokonale hodila. Jenže on byl slepý. Myslel si, že musí něco velkého dokázat aby za ní mohl jít.
A nedařilo se mu. Zažil velký pád. Musel hodně šetřit a hodně se snažit aby přežil. Bál se jí vše říct. Hloupě si myslel, že jej bez peněz nebude chtít. A stalo se, co se muselo stát.
Ona si našla samozřejmě někoho jiného. Někoho, kdo o ni dbal a byl na ni hodný. Teď s ním čeká miminko...
Chlapec konečně procitl. A teď ji musí jít poprosit o odpuštění, aby mohl jít v klidu a míru dál.
Snad se z něj konečně už stává muž. A snad dostane ještě šanci u jiné. Jedno ví jistě - už nikdy nesmí plánovat a musí brát věci tak, jak přicházejí...
Hmmm teď přesně nevím kvůli které ženě tohle píš. nasnědě jsou dvě. Daleko důležitější je, že takové brečení, jako je zde v tomto textu, nemá sebemenší význam a ženským je ukradené. Takže tak, kámo :-)
Je to jedna z nejotřepanějších frází - zkušenosti jsou nepřenosné. Nebo taky za blbost se platí (většinou penězi, fakt :).
Nejsmutnější je to v lásce.
Každý člověk má nějaký žebříček hodnot. Někdo chce být rychle bohatý, jiný slavný, další dosáhnout uznávaného postavení a být poplácáván po zádech. Co je tohle platné, když jakmile pak dotyčný přijde domů, čekají tam na něj holé zdi. Přesně takový byl i chlapec z tohoto příběhu.
Ne tohle jsou všechno nedůležité věci, které občas jsou, občas ne. Nikdy nemůžete ovlivnit jak se zachovají jiní a brzy může následovat pořádný pád ... pěkně na držku.
Jediné opravdové hodnoty, na kterých se musí pracovat jsou zdraví, rodina a láska.
Byl jednou jeden chlapec. Doma byl strašně smutný a nešťastný. Hned jak to šlo, sebral se a vyjel na zkušenou do světa - do jednoho velkého města. A rozhodl se, že ať se stane cokoliv, tak se už nikdy nevrátí zpět...
Těch věcí se stalo spousta. Napřed se pilně učil svému řemeslu. Chtěl všem dokázat jak je dobrý. Pak zlenivěl, protože byl bez dozoru. Jen se poflakoval a dělal si co se mu líbilo.
Pak se přihodila jedna hrozná věc. Chlapec se musel začít chovat zodpovědně a dospěle. Jenže ještě nebyl ten správný čas. Stále to byl víc chlapec než muž.
Ten mladík se snažil. Popral se dobře a statečně s velkou ránou, která ho postihla. Bojoval. Moc pracoval. Opravdu moc. A to těžkou a nepříjemnou práci.
Ale stalo se to, že myslel jen na práci. Vše ostatní hodil za hlavu. Sice už nebyl sobecký jako dřív a ani materiálně založený. Pochopil (pozdě) význam rodiny. Ale úplně rezignoval na mezilidské vstahy. Byl jako buldog.
A v té době přišla ona. Ona byla šikovná a hodná. Asi se k onomu chlapci dokonale hodila. Jenže on byl slepý. Myslel si, že musí něco velkého dokázat aby za ní mohl jít.
A nedařilo se mu. Zažil velký pád. Musel hodně šetřit a hodně se snažit aby přežil. Bál se jí vše říct. Hloupě si myslel, že jej bez peněz nebude chtít. A stalo se, co se muselo stát.
Ona si našla samozřejmě někoho jiného. Někoho, kdo o ni dbal a byl na ni hodný. Teď s ním čeká miminko...
Chlapec konečně procitl. A teď ji musí jít poprosit o odpuštění, aby mohl jít v klidu a míru dál.
Snad se z něj konečně už stává muž. A snad dostane ještě šanci u jiné. Jedno ví jistě - už nikdy nesmí plánovat a musí brát věci tak, jak přicházejí...
sobota 24. října 2009
neděle 4. října 2009
Bitches
Aby si náhodou někdo nezačal myslet, že jsem oduševnělý člověk :)
V traileru je všechno (krom zombíků) co by v dokonalém filmu mělo být:-). A mě zajímají dvě věci:
1, skutečně tohle pujde do tuzemských kin - neztratí nakonec Palace Pictures koule?
2, že by se na chvilku vrátil čas prsatých krváků Russe Meyera?
V traileru je všechno (krom zombíků) co by v dokonalém filmu mělo být:-). A mě zajímají dvě věci:
1, skutečně tohle pujde do tuzemských kin - neztratí nakonec Palace Pictures koule?
2, že by se na chvilku vrátil čas prsatých krváků Russe Meyera?
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)