Sprosté lži :-)

Ještě než se pustím do vlastního zhodnocení letošního ročníku festivalu ve Varech, sem zkopíruju jak o mně psal ve svých reportážích kolega na gorilla.cz - escaper.

sobota 4.7.
Ve tři hodiny dorazil kolega Ruut, který byl, chudák, unavený a navrch naprosto zmatený, svalil se na terasu u Thermalu a ani pivo si nedal. Jen samovolně propukal v nekontrolovatelné záchvaty smíchu. A když jsem mu představil Tuxeda, tak se usmál, podal mu ruku a asi za minutu se mě ptá: „A kde je vlastně Tuxedo?". Asi ho namísto do auta uložíme k Tuxovi do stanu. Stejně bude spát asi jen 3 hodiny.

neděle 5.7.
Protože jsme na dnešek neměli skoro žádné filmy, pokusili jsme se ukořistit nějaké na lístky na „last minute". Ruut se šel pokusit vystát si na hulváta Giganta (neúspěšně). Pak jsme popíjeli, pokuřovali vodní dýmku a neustále dokolečka si opakovali hlášky z traileru na Černýho Dynamita. Akorát Ruut se pokusil vystát si frontu na film Sin Nombre (opět neúspěšně) a posléze se uražený odebral kamsi. Naposledy psal něco o tom, že je pod mostem se squattery. Od té doby se mu nemůžeme dovolat.

Ruut se objevil zcela znenadání asi deset minut před začátkem Černýho Dynamita, zjevně ospalý a přetažený a se stejným nepřítomným připitomělým úsměvem jako včera, když přijel. jak se Ruutovi líbil Černej Dynamit: Ruut se vyloženě nudil, ale podařilo se mu neusnout, což prý považuje za velké plus.

pondělí 6.7.
Ruut naštěstí pocítil nutkání jít se bavit jinak než filmem, takže mi věnoval lístek na maďarský muzikál Made in Hungaria.

Drsný dokument Bzučení hmyzu: Zápisky mumie spočívá v podstatě v tom, že 80 minut nezaujatý hlas předčítá zápisky muže, který se rozhodl spáchat sebevraždu vyhladověním. Den po dni. 62 dní... K tomu absolutně kakofonická zvuková složka a tripózní vizualizace, která sice nemá větší logické opodstatnění, ale v kombinaci se zvukem je to prostě LSDčko hadr.
Ruut, který to viděl celé (zcela výjimečně se mu podařilo neusnout, naopak ho to prý velmi bavilo) dává 7/10

úterý 7. 7.
V 11:40 jsem se plynule probudil ze snu rovnou do úleku, protože jsem se měl od desíti hodin vézt na Ocasu ještěrky. To člověka probere... Sice z nouze ctnost, ale každá projekce se počítá. Volal jsem Tuxovi a ten říkal, ať se hodím do pohody, že Ruut prý zaspal taky.

V Thermalu jsme se sešli okolo jedné hodiny na projekci snímku Ošetřovatelka. Bojovník. Chlapec. za účasti režiséra a herce. Pokusil jsem se oba vyfotit, ale fotka vyšla strašně tmavá (jak vidíte výše) a navrch byli oba zúčastnění černoši... Ruut v průběhu projekce někam zmizel, v jednu chvíli byl v sále a v té druhé už tam nebyl. Nejsem rasista, takže teorii černé díry jsem okamžitě zamítnul a spokojil jsem se s Tuxedovou domněnkou, že ho to nejspíš nebavilo. Nás to totiž taky nebavilo.

Na snímek Ošetřovatelka. Bojovník. Chlapec máme s kluky dost odlišné názory. Tuxedo se u něho dost nudil, přišel mu nezajímavý, předvídatelný a herecky nezvládnutý. Ruut z něho pro jistotu po dvaceti minutách utekl. Naprosto nepozorovaně, nutno podotknout, což s jeho dvěma metry nechápu.

No posuďte sami - je toto normální ? :D

P.S. do Varů se ještě vrátím na pátek a sobotu

(zdroj gorilla.cz - rubrika gorilla BLOG)