On si každý neznalý myslí, že natáčení bývá jedna velká bžunda. No samozřejmě pravý opak bývá téměř vždy pravdou. Všechno je to o precizní přípravě, perfektním načasování, dokonalé koncentraci a hlavně o spoustě čekání a opakování jednotlivých záběrů.
Ze všeho nejhorší jsou davové scény. Obvykle se mechanicky opakuje několik velmi jednoduchých pohybů a lidi jsou mnohdy na place i 5 - 10 hodin v kuse bez pořádné pauzy. Podobným natáčením se snažím vyhýbat, jak to jen jde.
Ale tontokrát jsem se nechal zlákat, protože zadání: "gladiátor v obří bitvě" znělo fakt zajímavě. A koneckonců už zhruba rok jsem na žádné davovce nebyl. No nemusím asi moc dlouze popisovat, jak velká to byla ode mě hloupost, se upsat podobné věci, že?

Natáčení bylo dvoudenní a oba dva dny byl nástup v krásných 3:30 v noci ( to znamená ve 3:30 v noci !). Pak se jelo ještě 1,5 hodiny na lokace, až kamsi k Mimoňi za Boleslaví. Následovalo převlíkání do kostýmů. Mimochodem, já přišel, jako už tradičně, na řadu až skoro na konec. Takže jsem místo brnění, které bych si pak mohl pyšně zařadit do modelkovského booku prací, vyfásnul jakýsi hadr na utírání podlahy a kulatý kastrol, jak měl Jan Žižka. Super :-)
Nakonec jsem ale byl rád, protože oba dny strašně pálilo slunce (půlka května) a opravdu si nedovedete představit, jakse v takovém počasí cítili lidi v rytířském brnění, drátěných košilích a vatových gaťatech ...

A samotné natáčení? Dopadlo to nejhůž jak jen mohlo. Celé dva dny ( 24 hodin čistého času) jsme lítali na hnusném hrbolatém poli a předstírali útok na nepřítele. A jelikož bylo potřeba vyrobit mnohasettisícovou armádu, tak jsme to samé provedli asi tak ... no opravdu hodněkrát.
Jo, a co že to je za tajemný velkofilm? Reklama na jednoho mobilního operátora ...
Žádné komentáře:
Okomentovat