Jedno hodně letité přísloví říká: "Jez proto, abys žil. Nežij proto, abys jedl." Jenomže stará indiánská legenda Weendigo zase vypraví o tom, že ten kdo požije maso svých nepřátel získá jeho sílu a duši. Je v tom samozřejmě také háček, jelikož nelze pouze brát. Každý, kdo tohle provede, dostane rovněž neukojitelný hlad po dalším lidském mase. Změní se v nelítostného dravce, ovládaného nejnižšími pudy, jdoucím si nelítostně za svou kořistí. Není cesty zpět a jedinou možností jak uniknout z tohoto kolotoče je pouze vlastní smrt.
Když se řekne kanibalský film, tak každému trochu znalému divákovi na mysli povstane nějaká neumětelská šílenost z Itálie. A je to tak. Spousty brakových a příšerných hovadin vzniknuvších na Apeninském poloostrově odsoudili tento subžánr hororu na pokraj veřejného zájmu a oprávněně si zaslouží despekt spolu s haldou posměšků. Jak to tak bývá, tak i zde je ona pověstná výjimka potvrzující pravidlo - Dravci (1999), neboli Žer, nebo umři. A já vám slibuji, že po těchto kanibalech dostanete chuť na pořádnou porci poctivého „masového“ guláše.
Právě zuří americko-mexická válka a my se ocitáme v jedné dávno pozapomenuté pevnosti na pohoří kalifornského Sierra Nevada v zimě léta páně 1847.V pevnosti dojde k velmi podivné události. Z mrazu se vynoří evidentně vyčerpaný a na kost promrzlý cizinec (Robert Carlyle). Osádka jej samozřejmě zachrání před zmrznutím. Jakmile se Colqhoun, jak se představil, dostane trochu do kupy, začne vyprávět děsivý příběh. Byl totiž prý členem výpravy snažící se překročit místní hory. Jenže jeho výpravu vedl neschopný plukovník Ives, který je zavedl kamsi do ztracena a oni následně museli čelit kruté zimě schovaní v jeskyni. Na tuhle situaci ovšem nebyli připraveni a postupně jak docházela strava, začalo být krušno. Jako první to odnesli tažní koně, potom další zvířata, co si sebou přivezli. A pak se to stalo! Ives zabil prvního člověka ze své skupiny. Nebožák ostatní zasytil jen na chvíli a hlad stále rostl a s ním chuť na nový, dosud nepoznaný, druh masa. Postupně Ives pobil skoro všechny. V momentě, kdy zůstala vedle Ivese naživu jen jedna žena a tajemný cizinec, vyprávějící tento příběh, se náš neznámý dal na útěk a po mnohadenním utrpení se dotrmácel do pevnosti.
Vše se zdá být velmi jasné. Okamžitě se zorganizuje záchranná četa, v čele s kapitánem Boydem (Guy Pearce), která má za úkol se pokusit najít poslední přeživší ženu a vysvobodit ji ze spárů kanibala Ivese, pokud ještě žije. Samozřejmě jediným, kdo je na osudné místo může dovést je vypravěč celého příběhu. A tak se skupina zachránců v čele se zotaveným Calghounem vrhá vstříc nebezpečí. Po několika dnech dorazí k oné jeskyni a hned se do jejích útrob vrhají dva dobrovolníci. Hluboko vevnitř nacházejí to, co si přáli najít ze všeho nejméně. A v tedy začíná nelítostný hon dravce za svou kořistí a boj muže proti muži …
Je to velmi nepravděpodobné, ale Dravci v sobě dokázali skloubit to nejlepší z kanibalského hororu a pěkně černé komedie v napínavou jízdu plnou překvapení. Kamera si pohrává s každým záběrem a hýčká herce v nejroztodivnějších úhlech pohledu a situacích. Nevím kde se v průměrné televizní režisérce Antonii Bird vzalo tolik invence, ale kdyby už nic jiného pořádného do konce života nenatočila, tak tento kousek plně stačí. Vše ještě umocňuje zvláštní hudba, kde hrají prim housle a pomocí nich dokáže režisérka krásně vygradovat jakoukoliv scénu filmu. Věřte, že nic podobného jste ještě nikdy neslyšeli.
Tím, kdo film táhne, není překvapivě Guy Pearce v roli rozpolceného Boyda, věčně bojujícího se svou zbabělostí a nutností zastavit kanibalského protivníka. Je to právě Robert Carlyle, sic subtilní postavou, přesto jeho postava budí respekt činy a má neoddiskutovatelné charisma lovce, jdoucího si pro svou kořist. Napětí tu tryská z každého záběru. A je nač se dívat. Teď ovšem nepíši jen o hercích, protože velká část snímku se točila na Barrandově a hlavně v Tatranském národním parku. Snad můžu prozradit alespoň to, že česko-slovenské hvozdy zahrají v příběhu hned několikrát velmi důležitou roli.
Ale vás stejně zajímá něco úplně jiného, že? Ano záběry násilí jsou na špičkové úrovni. Samozřejmě si nebudeme nic namlouvat, protože v kanibalském filmu musí být vidět hlavně právě lidojedi v akci. Dravci jsou filmem krvavým, nikoliv však nechutným. Záběry stolování jsou snímány až umělecky zajímavě a s velkou dávkou humoru. Sice působí krapet nevěrohodně, ale o to tu stejně vůbec nejde. Navíc ani kanibalové, ani ti, co by měli být za kladné hrdiny, nejsou zobrazeni černobíle, ale své sympatie si získávají obě strany barikády.
Tak se nebojte a nechte si chutnat ...
http://www.gorilla.cz/article/6175-dravci-zer-nebo-chcipni.html
Žádné komentáře:
Okomentovat