Clint Eastwood oslavil letos už 78 narozeniny. Přesto je pracovitější než kdy dříve a jeho filmy zrají jako víno. Tahle věta většinou bývá klišé, ale vitální někdejší hvězda westernů si za své výkony za kamerou po právu zaslouží uznání. O svých kvalitách se nás snaží přesvědčit v dobovém drama z období velké finanční krize v USA.

Po návratu domů totiž zjišťuje že malý Walter zmizel. Druhý den rozjíždí policie pátrání po zmizelém synovi. Bohužel se nedaří i přes usilovné pátrání stále Waltera najít. Uběhne dlouhých pět měsíců a najednou nečekaně udeří šťastná novina - chlapec se našel. Rozrušená matka plná naděje spěchá na vlakové nádraží přivítat se se synem. Také jí jej policie s velkou slávou za cvakotu fotoaparátů žurnalistů předává. Jenže šťastné shledání se nekoná. Paní Collinsová tvrdí, že chlapec, kterého ji předávají, není její syn. Podlehne ale na místě nátlaku policistů s argumenty že je rozrušená a chlapce si bere domů. Tam se ale definitivně ujistí, o tom že opravdu nemá zpět vlastní dítě (je menší a má obřízku, což Walter neměl a neorientuje se doma, ani ve škole) a zoufale se snaží přimět trestní orgány aby si jej vzali zpět a obnovili pátrání po jejím vlastním, dosud nenalezeném potomkovi.
Kde je můj syn?
A tady je kámen úrazu. Policie má notně pošramocenou pověst a další selhání a výsměch si nemůže dovolit. Takže tvrdošíjně trvají na svém a odmítají matčiny tvrzení o opaku. Vše jde až tak daleko, že paní Collinsovou proti její vůli zavřou do blázince a násilím nutí odvolat její tvrzení o pochybení policie. Tu teď čeká strašné dilema – buď odvolá své tvrzení a přijme za svého cizího kluka, nebo navždy zůstane zavřená v blázinci. V tu chvíli se začíná odvíjet i druhá linie filmu, kdy sledujeme pátrání jednoho z detektivů na vlastní pěst po stopách masového vraha, mezi jehož oběťmi by mohl být i malý Walter. A po tom co se skutečně děje začíná pátrat i reverend Briegleb, jediný kdo Christine věří.

Třicátá léta jako vyšitá
Ovšem to nejdůležitější jsou herci. Jak jsem už v úvodě psal, nejzásadnější otázkou bylo zda žena vamp Angelina Jolie dokázala po pár rolích na efekt z poslední doby uvěřitelně zahrát ztrápenou opuštěnou matku samoživitelku, která je na pokraji zhroucení ze všeho co musí vytrpět. A povedlo se. Angelina je zahalená celý film v upjatých šatech a skutečně si musí vše odehrát obličejem a emocemi. Přesněji její velké rty a vykulené utrápené oči spolu se zkrabatělým čelem nedávají ani stín pochybnosti o tom, že Christiane Collinsová skutečně trpí.

Jdu si pro Oscara
Výměna se ovšem nevyhne pár neduhů. Clint Eastwood mi v posledních letech přijde, že si je až moc dobře vědom svých režijních kvalit a točí úplně všechny filmy s jedinou ambicí – chce další Oscary. I tady je toho patosu a třískání emocí trochu až moc. Nemůžu si pomoci, ale některé scény mi přijdou až moc na efekt a že jsou natočený přesně tak, jak by si je přáli vidět diváci. Skoro pohromou je poslední půlhodina, která velmi doslovně dovypravuje jednotlivé linie příběhu a zbytečně ukazuje věci, jenž stačilo pouze naznačit nebo zmínit v závěrečných titulcích.
také: http://www.gorilla.cz/article/6115-recenze-vymena-aneb-jak-angeline-jolie-vratit-spatne-dite.html
Žádné komentáře:
Okomentovat