1, méně tučného vepřového
2, žádné přežírání se na noc
3, omezit sladké (to jsem ale nedával)
4, ráno ovoce, večer zelenina
5, co nejvíce kuřecího a rýže
6, co nejvíce ignorovat konzervy a instantní zvěrstva z prášku
Chce to pořádně propláchnout organismus
Tyhle pravidla jsou snad v každém článku o hubnutí a nejsou ničím světoborným. Jenže pak jsem se zasekl. Šel jsem sice z původních 118kg na sympatických cca 106kg, ale dál ani Ň. Takhle to bylo v období podzim 2012 až podzim 2013.
Od října 2013 jsem si najal osobního trenéra a pohybovým aktivitám dal postupně daleko větší řád. S jídelníčkem to bylo jak kdy - někdy jsem baštil naprostý nesmysly (linecký pečivo na dobrou noc, KFC), jindy pouze okurčičky, knockenbroty, zelné saláty. Trochu houpačka. Ovšem cvičení jsem si i přes drobné výkyvy hlídal a dotlačil se k zaběhnutí maratonu a trojice půlmaratonů na celkem slušné úrovni.
S vahou jsem se nyní pohyboval vždy mezi 98 až 103kg. Ale musím přiznat, že mě to stálo spousty propocených trik. Jenže co dál? Když už mám fyzičku, že dovedu uběhnout maraton a stejně mám pořád nadváhu 5-8kg, tak stále musí někde vězet problém. Ano jasně, šlo by jíst superzdravě, jenže co pak z toho života, když mi to nechutná? Nejde být fit a mít energii jen z vlákniny.
Hyperaktivní zabiják jater
Tím kameném úrazu je u mně nekvalitní pitný režim. Během těchto dvou let jsem se postupně velmi dobře skamarádil s energeťáky a poslední dobou jsem byl schopný vypít i 4-5 půllitrových plechovek týdně. Sice se dávno vytratil počátečný slastný pocit kdy otevírám orosenou plechovku a ono to bublá krkem do bříška, ale stejně jsem je MUSEL pít dál.
Slovo MUSEL je zcela na místě. Fyzicky mi z nich začalo být vyloženě špatně, jenže dokud jsem si v práci ráno nedal svou obvyklou dávku toxického jedu, nebylo se mnou do řeči a byl jsem extrémně náladový a roztěkaný. Nemluvě o neexistující vitalitě.
Výrobci energeťáků na to jdou šikovně. Oblepí flaštičky cool hláškami a nápisy o ženšenu, taurinu a vitamínech ... takže pak máme pocit, že vlastně pijeme něco přínosného. Navíc už ani neobsahují provařený zlý ASPARTAM, ale obyčejný cukr. Takže vlastně no problemo ne ?
Zhruba 20 dní zpět jsem absolvoval zajímavý rozhovor na téma fungování jater a ledvin, zanášení cév a zásady pitného režimu (k tomu se vrátíme někdy později). Řekl jsem si DOST a ze dne na den energeťáky vysadil. Momentálně držím sérii 16 dnů bez jejich konzumace. A výsledek? Jakmile jsem je přestal chlemtat, téměř ze dne na den mě opustila dopolední únava a i výkyvy nálady během dne nejsou zdaleka takové jako dříve. Krom toho si připadám daleko více svěží i myslí.
Voda má, voda má rozpuštěné vlasy...
Energeťáky jsem nahradil prostou pramenitou vodou (né mineralky, né bublinkatá voda - jen VODA), které se snažím vypít denně alespoň 2 litry. Krom toho je potřeba provést kvalitní detox dlouhodobě týraných vnitřních orgánů. Takže 3-4 týdně piji dvě tři decky citrusové vymačkané šťávy, v níž dominují citrony. V souvislosti s detoxem se často mluví o překyselení organismu. Citrony sice jsou kyselé, ale pro tělo mají přesně opačný účinek = pomáhají navracet rovnováhu právě po chemických nápojích a také alkoholu. Navíc zaneseným cévam se snažím občasně pomáhat zvýšenou konzumací nápojů z červené řepy a samotnou řepou formou salátu, zatím 1-2 týdně.
Zatím to není úplně ono. V břiše pořád cítívám podivné ucpání a na jazyk se mi občas dostane chemická pachuť. Ještě je přede mnou dlouhá cesta... O tom jak vytrvat zase příště.
Žádné komentáře:
Okomentovat