Byl chladný listopadový den. Sraz byl sice až v 10 dopoledne u Rudolfina, ale stejně jsem byl utahaný (no jo ta prokletá podzimní únava) a vůbec se mi nechtělo. Po půl hodině stepování před kostymernou jsem si na uvítanou vyslechl od hlavní kostymérky, že zrovna to v čem budu já hrát zapoměli a že si ještě pul hodiny počkám než to dovezou. Brrr.
Samozřejmě na natáčení je pojem čas hodně relativní věcí. Takže ve finále jsem ve svém obleku agenta FBI chránícího bezpečí samotné Catherine stál až po dvanácté. Pak už šlo vše ráz na ráz. Točilo se na schodech Rudolfina a podstatou mé role bylo bránit vlastním tělem davu přihlížejících reportérů snažících se ulovit záběr Catherine vystupující ze sportáku a jdoucí po červenem koberci nahoru. Děj celé reklamy po mě ale fakt nechtějte.
Mimochodem těch paparazzi jsme si na place užili docela dost i mimo záměr režiséra. Ono totiž ne každý den točí reklamu v Praze hollywoodská hvězda takového formátu a tak se sem sjelo celkem dost skutečných fotografů a kameramanů z českých médií. Lidi ze štábu místo poctivě barikádovali černým plachotvým, ale na tohle byli tuzemští fotografové docela dobře vybaveni. Hned si totiž sehnali několik štaflí a rozkládacích žebříků a vesele fotili dál. Nepomáhali ani laserové ukazovátka silné svítivosti namířená do xichtů. No prostě bylo veselo.
Tak a zpět k natáčení. Po přesunutí do exteriérů (to se ale točilo v Žofíně) milou hvězdu Chicaga a Zorra ulovil jakýsi seladon na motorce ne nepřepsal jsem se) a já jakožto agent FBI jsem je musel nahánět po budově. Samozřejmě ve scénáři bylo že neúspěšně, jak jinak :-).
A veselo bylo i se samotnou Catherine. Ukázala se jako sympatická paní uplně bez hvězdných manýrů a i jsme prohodili pár slov ohledně historie žofína. Bohužel jen pár, protože jsem věděl o této památce, stejně jako o většině ostatních v Praze, velké kulové. Ale zážitek to byl příjemný. To zase jo.
Žádné komentáře:
Okomentovat