Petr Siska (31) patří mazi nejzajímavější osobnosti současného tuzemského recenzentského rybníčku. Mimo psaní o filmu se věnoval i tvorbě dabingu. V současnosti, ač vystudoval teologii a hned by mohl být knězem, pracuje pro naši veřejnoprávní televizi a výraznou měrou zodpovídá za propagaci filmů na ní uváděných. Se Shushikou (jak je jeho internetová identita) o stavu současné kinematografie, o práci pro Českou televizi, profesionalitě dabérů, snaze vdělávat další generace recenzentů a spoustě dalších vecech:
ROKY POZNÁVACÍ
V současnosti se věnuješ umění a to hlavně filmu, ale původně jsi vystudoval v Prostějově strojařinu a dále jsi na vysoké škole pokračoval na teologie na ETF UK Praha. To je ale pořádný obrat …
Těch obratů je víc. Ale v mém okolí to bylo tak že mnoho spolužáků na teologii vystudovalo na střední škole obor úplně odlišný. Většinou nějakou strojařinu nebo elektriku. A teprve na vysoké zjišťovali co vlastně chtějí v budoucnu dělat. U teologie je tohle ještě vyhrocenější. V tomhle oboru pokračuje tak desetina lidí. Já už na střední pracoval v církevním časopisu a teologie, psychologie a filosofie mě opravdu hodně lákala. Teologie vyhrála, protože jsem opravdu chtěl být později farářem. Tak jsem ji začal v roce 1996 studovat.
Těch obratů je víc. Ale v mém okolí to bylo tak že mnoho spolužáků na teologii vystudovalo na střední škole obor úplně odlišný. Většinou nějakou strojařinu nebo elektriku. A teprve na vysoké zjišťovali co vlastně chtějí v budoucnu dělat. U teologie je tohle ještě vyhrocenější. V tomhle oboru pokračuje tak desetina lidí. Já už na střední pracoval v církevním časopisu a teologie, psychologie a filosofie mě opravdu hodně lákala. Teologie vyhrála, protože jsem opravdu chtěl být později farářem. Tak jsem ji začal v roce 1996 studovat.
Jak vzpomínáš na život na kolejích? Byl-li teda v pravém slova smyslu …
Od 19ti let jsem v Praze a to na koleji Větrník a těch mejdanů, nebo pokeců a filmových nocí, společných chat, výletů … jsem zažil spousty. Určitě neplatí že student teologie se rovná suchopárný vědátor. Také proto pro mě byl velký šok když jsem musel koleje opustit a hledat si podnájem. Že se přesekalo hodně sociálních vazeb spjatých právě s kolejí.
Od 19ti let jsem v Praze a to na koleji Větrník a těch mejdanů, nebo pokeců a filmových nocí, společných chat, výletů … jsem zažil spousty. Určitě neplatí že student teologie se rovná suchopárný vědátor. Také proto pro mě byl velký šok když jsem musel koleje opustit a hledat si podnájem. Že se přesekalo hodně sociálních vazeb spjatých právě s kolejí.
Zhruba v 20 – 21 letech jsem mu začal hodně propadávat a chodil jsem po filmových klubech. Nejlépe místo přednášek. A po nocích jsem hodně koukal na seriály jako Akta X či Millenium. To bylo v době kdy ještě nebylo moc rozšířené stahování, takže jsem je musel poctivě chytat v televizi. Většinou bývali až hluboko po půlnoci a to až po tehdy hojně vysílaných erotických pořadech. Takže já, když jsem si chodil půjčovat klíče od společenských místností, jsem asi musel dost budit dojem že jdu koukat hlavně na tu erotiku.
Dokončil jsi studia teologie a nic asi nebránilo tomu abys se stal farářem a ty jsi opět obrátil dost výrazným způsobem.
Ne tak úplně, protože i během studia jsem hodně sledoval film. Kupoval si časopisy, chodil na projekce, četl knihy. Prostě jsem byl v obraze. Ostatně ještě během studií jsem poznal lidi z budoucí Moviezone. Navíc jsem si už tehdy přivydělával překladem filmových materiálů pro Warnery a občas přispíval do časopisů s filmovou tématikou.
Ne tak úplně, protože i během studia jsem hodně sledoval film. Kupoval si časopisy, chodil na projekce, četl knihy. Prostě jsem byl v obraze. Ostatně ještě během studií jsem poznal lidi z budoucí Moviezone. Navíc jsem si už tehdy přivydělával překladem filmových materiálů pro Warnery a občas přispíval do časopisů s filmovou tématikou.
ŽIJI FILMEM
Pamatuješ si kde jsi publikoval své první články a o čem jsi psal v začátcích?
Tak to bylo pro internetový Filmweb. A docela náhodou. Vecpal jsem se totiž na jednu z novinářských projekcí bez průkazky a po konci filmu jsem o něm debatoval s tehdejší šéfredaktorkou (Katka Grossmannová) tohoto webu a ta mi přímo nabídla že bych pro ně mohl psát. A pak to už šlo ráz na ráz. Nikdy jsem se nikam netlačil. Vždy to bylo samovolné. Ono stejně většina recenzentů se zná z těch projekcí a ani moc neví kdo pro koho píše. Je to taková otevřená komunita, která se často mění v závislosti na tom kdo právě končí se studii ..
Tak to bylo pro internetový Filmweb. A docela náhodou. Vecpal jsem se totiž na jednu z novinářských projekcí bez průkazky a po konci filmu jsem o něm debatoval s tehdejší šéfredaktorkou (Katka Grossmannová) tohoto webu a ta mi přímo nabídla že bych pro ně mohl psát. A pak to už šlo ráz na ráz. Nikdy jsem se nikam netlačil. Vždy to bylo samovolné. Ono stejně většina recenzentů se zná z těch projekcí a ani moc neví kdo pro koho píše. Je to taková otevřená komunita, která se často mění v závislosti na tom kdo právě končí se studii ..
Dá se vůbec psaním recenzí a článků o filmu uživit?
Pokud se nepíše pro významný časopis (Cinema, Premiera, pozn redaktora), tak to v Čechách nejde. Ten kdo píše pro malé webziny vidí peníze někdy za 2-3 měsíce a to pak člověk žije v hrozné nejistotě. Nějaký pevný plat má třeba jen šéfredaktor a všichni ostatní dostávali zhruba 300 – 500Kč za recenzi. Kdyby si člověk chtěl vydělat třeba těch 10 000 na nejnutnější obživu, tak by se opravdu dost nadřel a ono ani nebylo možné během měsíce napsat zhruba 25 článků.
Pokud se nepíše pro významný časopis (Cinema, Premiera, pozn redaktora), tak to v Čechách nejde. Ten kdo píše pro malé webziny vidí peníze někdy za 2-3 měsíce a to pak člověk žije v hrozné nejistotě. Nějaký pevný plat má třeba jen šéfredaktor a všichni ostatní dostávali zhruba 300 – 500Kč za recenzi. Kdyby si člověk chtěl vydělat třeba těch 10 000 na nejnutnější obživu, tak by se opravdu dost nadřel a ono ani nebylo možné během měsíce napsat zhruba 25 článků.
Asi nejčastěji si tě lidé ztotožní s Moviezone, předtím Trailerzone. Pro všechny tyhle internetové e-ziny platí spojení čtveřice mladých rozhněvaných mužů.
Ano, znal jsme se s Civalem a Kocourem ze společných působení střídavě na Filmwebu a Filmpubu a ti zase se svým tehdejším šéfredaktorem Imfem a jen pro radost jsme psali společně vyloženě pouze o trailerech na Trailerzone. Protože redakce obou mateřských webů tlačili abychom se každý z nás věnovali jen jednomu mediu, tak jsme se spolu domluvili že si uděláme vlastní velký projekt ve kterém nás nebude nikdo omezovat. Noa tak vznikla Moviezone.
Ano, znal jsme se s Civalem a Kocourem ze společných působení střídavě na Filmwebu a Filmpubu a ti zase se svým tehdejším šéfredaktorem Imfem a jen pro radost jsme psali společně vyloženě pouze o trailerech na Trailerzone. Protože redakce obou mateřských webů tlačili abychom se každý z nás věnovali jen jednomu mediu, tak jsme se spolu domluvili že si uděláme vlastní velký projekt ve kterém nás nebude nikdo omezovat. Noa tak vznikla Moviezone.
Bylo to vždy snadné, nebo jste si cestičku k psaní hledali i déle a s ústrky od okolí?
To ani moc ne, protože vždy platilo že každý z nás byl nějak vyprofilovaný a víceméně psal o tom co jej baví. Ale taky jde o to co ti jde nejlíp. Mě třeba baví hodně akční filmy, jenže jsem o nich nikdy neumel moc dobře psát. Nejlíp mi šli třeba skandinávské existenciální dramata. Sice mi občas přišli všechny na jedno brdo, ale bohužel tak to je. Takže si mě čtenáři holtzaškatulkovávají jako toho artového. U tištěných periodik dokonce každý dostal to nač se přihlásil. Takže tam jsem si užil i já akčňáren a bláznivých fekálních komedií dosyta. Každopádně platí, že jsem nikdy nebyl žánrově vyhraněný Vždy mě zajímala kvalita ať šlo už o jakýkoliv žánr.
To ani moc ne, protože vždy platilo že každý z nás byl nějak vyprofilovaný a víceméně psal o tom co jej baví. Ale taky jde o to co ti jde nejlíp. Mě třeba baví hodně akční filmy, jenže jsem o nich nikdy neumel moc dobře psát. Nejlíp mi šli třeba skandinávské existenciální dramata. Sice mi občas přišli všechny na jedno brdo, ale bohužel tak to je. Takže si mě čtenáři holtzaškatulkovávají jako toho artového. U tištěných periodik dokonce každý dostal to nač se přihlásil. Takže tam jsem si užil i já akčňáren a bláznivých fekálních komedií dosyta. Každopádně platí, že jsem nikdy nebyl žánrově vyhraněný Vždy mě zajímala kvalita ať šlo už o jakýkoliv žánr.
Současná Moviezone chrlí denně několik článků a má velmi široký záběr. V podstatě vyplňuje kompletní spektrum současné kinematografie. To musí být hodně náročné něco takového vést? A přitom vím že téměř všichni redaktoři mají i mnoho jiných pracovních povinností …
Přesně tak a taky se v tom krásně odráží kdo má kolik času. Já třeba v současnosti mám práci kde trávím denně 10 hodin a pak třeba ještě nějaké překládání , takže píšu zhruba 4 až 6 článků měsíčně.
Přesně tak a taky se v tom krásně odráží kdo má kolik času. Já třeba v současnosti mám práci kde trávím denně 10 hodin a pak třeba ještě nějaké překládání , takže píšu zhruba 4 až 6 článků měsíčně.
STAV A VÝVOJ KINEMATOGRAFIE
Změnil se během let výrazně tvůj náhled na filmový průmysl? Píšeš stále o stejném druhu filmů, nebo jsi postupem času změnil zaměření?
Nejsem žánrově nějakvyhraněný. Užiji si stejně skandinávský existenciální film, Dogma 95 nebo i trasher kde vybuchují mozky. Předsudky určitě nemám. Jen nerad vidím filmy s provařeným tématem, které z lidí dělají hlupáky. Ty co se snaží být artové za každou cenu a přitom na to vyloženě nemají, protože si mnohdy režiséři uříznou vetší krajíc než na který doopravdy stačí. Prostě mám raději dobrou komerci než špatné umění. Filmy, které se drží spíše při zemi a nechtějí v 90ti minutách změnit celý svět, ale které mají skromnější cíle.
Nejsem žánrově nějakvyhraněný. Užiji si stejně skandinávský existenciální film, Dogma 95 nebo i trasher kde vybuchují mozky. Předsudky určitě nemám. Jen nerad vidím filmy s provařeným tématem, které z lidí dělají hlupáky. Ty co se snaží být artové za každou cenu a přitom na to vyloženě nemají, protože si mnohdy režiséři uříznou vetší krajíc než na který doopravdy stačí. Prostě mám raději dobrou komerci než špatné umění. Filmy, které se drží spíše při zemi a nechtějí v 90ti minutách změnit celý svět, ale které mají skromnější cíle.
Četl jsem názor jednoho významného tvůrce, který už v 60tých letech minulého století prohlásil že všechna velká témata ve filmu byli již zpracovány.
Naprosto s tím nesouhlasím. Myslím že se točí stále lepší filmy. Po technické stránce jsou více a více preciznější …
Naprosto s tím nesouhlasím. Myslím že se točí stále lepší filmy. Po technické stránce jsou více a více preciznější …
Myslím si že v současnosti se točí o tématech o kterých se dříve filmařům ani nesnilo.
Ale co třeba osobnosti Nového Hollywoodu let 70tých – Scorsese, Coppola a další v plné síle?
Nový Hollywood je hodně zajímavý. Ti režiséři byli hodně zemití, ostří, nepříjemní. Šli proti srsti ostatním. Pro tehdejší diváky to byl velký šok. Na jedné straně byli civilní, na druhé velmi efektní. Tím nemyslím že by byli nějak povrchní, ale velmi dobře věděli jak se dostat lidem pod kůži. Trávil spousty času jako cinefilové nakoukáváním spousty žánrových i nežánrových snímků. Měli film rádi jako takový a filmově mysleli. Díky tomu jsou taky ty jejich filmy do dneška tak populární. A tahle éra mě opravdu hodně baví.
Nový Hollywood je hodně zajímavý. Ti režiséři byli hodně zemití, ostří, nepříjemní. Šli proti srsti ostatním. Pro tehdejší diváky to byl velký šok. Na jedné straně byli civilní, na druhé velmi efektní. Tím nemyslím že by byli nějak povrchní, ale velmi dobře věděli jak se dostat lidem pod kůži. Trávil spousty času jako cinefilové nakoukáváním spousty žánrových i nežánrových snímků. Měli film rádi jako takový a filmově mysleli. Díky tomu jsou taky ty jejich filmy do dneška tak populární. A tahle éra mě opravdu hodně baví.
Mezi tyhle velikány se rád sám řadí i Quentin Tarantino Alespoň jeho ranné filmy z tohoto řečiště let 60tých a 70tých hodně těžili. Ze všech těch braků co se k brakovitosti hrdě hlásili a co měli za cíl bavit diváky a prostě v nich vyvolat nějaký afekt. A to si myslím že je dobře. Kinematografie bude stát vždy na dvou nohách. Vždy bude mít část tu zábavnou formu a část co chce něco sdělit a i trochu možná změnit svět.
Dobře ale konkrétně Tarantino, nekopíruje jen to co už před ním natočili jiní?
Jedna věc je mít ingredience a druhá věc je z nich namíchat nový koktejl tak, aby chutnal současnému divákovi. U Tarantina respektuji názor že je podstatě jen vykradač a plagiátor, ale minimálně jeho první 3-4 filmy byli opravdu výborné. A posledního Auta zabiják mi ale přišlo že Tarantino je už unavený a že ten film není ničím pobuřující a šokující. Ale to je možná dáno i tím že já jako divák jsem už připravený téměř na cokoliv a jen tak něco mě nerozhodí. Platí u něj stejně jako u většiny jiných, že jen málokdo dokáže točit celou kariéru filmy co přebíjejí ty předchozí
Jedna věc je mít ingredience a druhá věc je z nich namíchat nový koktejl tak, aby chutnal současnému divákovi. U Tarantina respektuji názor že je podstatě jen vykradač a plagiátor, ale minimálně jeho první 3-4 filmy byli opravdu výborné. A posledního Auta zabiják mi ale přišlo že Tarantino je už unavený a že ten film není ničím pobuřující a šokující. Ale to je možná dáno i tím že já jako divák jsem už připravený téměř na cokoliv a jen tak něco mě nerozhodí. Platí u něj stejně jako u většiny jiných, že jen málokdo dokáže točit celou kariéru filmy co přebíjejí ty předchozí
Poslední dobou se obecně točí strašně moc filmů co jsou bud pokračováním hitovek, nebo předělávkami klasik a také se dost v Americe přetáčejí úspěšné současné Evropské a Asijské filmy.
Tak s tímhle já problém nemám. Pokud tvůrci zvládají točit zajímavě, tak proč ne. Sice je strašná spousta předělávek a pokračování, ale i tak je tu dost filmů s tématy, které jsou nevšední a dost se dotýkají i mé osoby. Dokonce myslím že v této kategorii předělávek je letos film, který mě zaujal ze všech nejvíc a to Temný Rytíř. Je velice zábavný, ale také zároveň dobře postihuje témata, jimiž se zaobírá dnešní společnost. A komikové filmy obecně mají a budou mít témata, které se dotýkají lidské duše.
Tak s tímhle já problém nemám. Pokud tvůrci zvládají točit zajímavě, tak proč ne. Sice je strašná spousta předělávek a pokračování, ale i tak je tu dost filmů s tématy, které jsou nevšední a dost se dotýkají i mé osoby. Dokonce myslím že v této kategorii předělávek je letos film, který mě zaujal ze všech nejvíc a to Temný Rytíř. Je velice zábavný, ale také zároveň dobře postihuje témata, jimiž se zaobírá dnešní společnost. A komikové filmy obecně mají a budou mít témata, které se dotýkají lidské duše.
Hodně filmových recenzentů z Česka to vidí jinak …
Sleduji v tuzemsku hodně filmových médií – Cinemu, Premieru, Iluminaci, Cinepur a také dost internetových a nepřijde mi že by si stěžovali na množství předělávek. Ale je pravda že raději čtu zahraniční autory v anglicky mluvících zemích, hlavně na rottentomatoes.com a přijde mi že toho mají nakoukáno nesrovnatelně více a že mnohem lépe dokáží ve svých článcích vystihnout podstatu toho kterého filmu, než jak je to u nás.
Sleduji v tuzemsku hodně filmových médií – Cinemu, Premieru, Iluminaci, Cinepur a také dost internetových a nepřijde mi že by si stěžovali na množství předělávek. Ale je pravda že raději čtu zahraniční autory v anglicky mluvících zemích, hlavně na rottentomatoes.com a přijde mi že toho mají nakoukáno nesrovnatelně více a že mnohem lépe dokáží ve svých článcích vystihnout podstatu toho kterého filmu, než jak je to u nás.
Takže Češi rozumí filmu méně než v zahraničí?
Ne to vůbec ne. Ale je pravda že v posledních letech čtu spíš články autorů co jsou více na očích a ovlivňují řadového diváka více. Třeba Křivánkovou, Hejdovou nebo Spáčilovou.
Ne to vůbec ne. Ale je pravda že v posledních letech čtu spíš články autorů co jsou více na očích a ovlivňují řadového diváka více. Třeba Křivánkovou, Hejdovou nebo Spáčilovou.
Proč tedy letos tolik uspěl zrovna Nolanův Batman, který se celkem dost vymezuje z obvyklých mantinelů pro hollywoodské velkofilmy?
Nolan opouští zažitý archetyp černobílého komiksového hrdiny a vůbec z Batmana dělá thriller s pouze nádechem komiksovosti. Trochu bych ho přirovnal ke krysaři z města Hammel. Nikdo jej nevidí příliš rád, ale v okamžiku nouze ho nakonec každý rád zavolá aby vymetl špínu z kanálu. A samozřejmě ten úspěch je taky dán tím že lidem se přejedl model dokonalého hrdiny co vždy vše vyřeší bez zaškobrtnutí. Ono si každý z nás přeje být sám tím hrdinou, ale taky si každý uvědomí že to nejde a je mu bližší postava co občas dělá špatné rozhodnutí a kazí. Je to více realistické a o životě.
Nolan opouští zažitý archetyp černobílého komiksového hrdiny a vůbec z Batmana dělá thriller s pouze nádechem komiksovosti. Trochu bych ho přirovnal ke krysaři z města Hammel. Nikdo jej nevidí příliš rád, ale v okamžiku nouze ho nakonec každý rád zavolá aby vymetl špínu z kanálu. A samozřejmě ten úspěch je taky dán tím že lidem se přejedl model dokonalého hrdiny co vždy vše vyřeší bez zaškobrtnutí. Ono si každý z nás přeje být sám tím hrdinou, ale taky si každý uvědomí že to nejde a je mu bližší postava co občas dělá špatné rozhodnutí a kazí. Je to více realistické a o životě.
PŘEDĚLÁVÁM PRÁCI JINÝCH
Psát o filmech je krásná věc, ale člověk jak stárne potřebuje více a více peněz. Ty jsi po dokončení studií začal pracovat v dabingovém studiu. Jak ses tam dostal?
Jasně. Dá se říct že mám celkem slušný cit pro český jazyk a během studia jsem docela často dělal i překlady, takže průpravu jsem měl. Ze začátku jsem dostával hlavně za úkol ty překlady a dělat úpravu dialogů. Pak jsem pomáhal produkci i se sháněním dabérů. Ke konci jsem i režíroval.
Jasně. Dá se říct že mám celkem slušný cit pro český jazyk a během studia jsem docela často dělal i překlady, takže průpravu jsem měl. Ze začátku jsem dostával hlavně za úkol ty překlady a dělat úpravu dialogů. Pak jsem pomáhal produkci i se sháněním dabérů. Ke konci jsem i režíroval.
Hádal jsi se s dabéry často ohledně role?
To ne. Spíše to byla podnětná diskuse. Často ti zkušenější přicházeli s vlastními nápady jak vše zlepšit … Byla to příjemná tvůrčí práce. Přistupoval jsem k tomu spíš jako žák co se chce naučit něčemu novému. Dabing jsem bral jako věc co mě posune zase o kus dál.
To ne. Spíše to byla podnětná diskuse. Často ti zkušenější přicházeli s vlastními nápady jak vše zlepšit … Byla to příjemná tvůrčí práce. Přistupoval jsem k tomu spíš jako žák co se chce naučit něčemu novému. Dabing jsem bral jako věc co mě posune zase o kus dál.
Takže žádné hvězdné manýry zasloužených dabérů?
Určitě ne. Pracoval jsem s profesionály co dabovali třeba 8 hodin denně v několika studiích. Spíš jsem se divil jak k tomu přistupovali mnohdy intuitivně a často se jim povedlo dabingem v dané postavě odhalit ještě jinou vrstvu a podat to jinak a zajímavěji než ti herci v originále. Ale souhlasím také s tím že originální zvuk dá samozřejmě ucelenější obraz o filmu. Že ten dabing je spíše až druhý výklad uměleckého díla, taková alternativa. Sem tam lepší, sem tam horší než originál.
Určitě ne. Pracoval jsem s profesionály co dabovali třeba 8 hodin denně v několika studiích. Spíš jsem se divil jak k tomu přistupovali mnohdy intuitivně a často se jim povedlo dabingem v dané postavě odhalit ještě jinou vrstvu a podat to jinak a zajímavěji než ti herci v originále. Ale souhlasím také s tím že originální zvuk dá samozřejmě ucelenější obraz o filmu. Že ten dabing je spíše až druhý výklad uměleckého díla, taková alternativa. Sem tam lepší, sem tam horší než originál.
Často slýchávám názory že současný dabing nesahá tomu z 80tých let ani po kolena
Pamatuji dabingy z 80tých a 70tých let a je pravda že ti dabéři to tak nehrotili. Dabing byl hladší, nebyl takový driáčnícký jako teď, ale na druhou stranu měl spoustu kazů – špatné překlady. Měl jsem možnost přímého srovnání dabingů s původním zněním u Nekonečného příběhu, Indiana Jonese, Četníků a dalších a ten český překlad vůbec neodpovídal původnímu znění. Mnohdy zcela měnil význam nejen vět, ale i celých situací z filmu. Spíš v tomhle hraje velkou roli nostalgie.
Pamatuji dabingy z 80tých a 70tých let a je pravda že ti dabéři to tak nehrotili. Dabing byl hladší, nebyl takový driáčnícký jako teď, ale na druhou stranu měl spoustu kazů – špatné překlady. Měl jsem možnost přímého srovnání dabingů s původním zněním u Nekonečného příběhu, Indiana Jonese, Četníků a dalších a ten český překlad vůbec neodpovídal původnímu znění. Mnohdy zcela měnil význam nejen vět, ale i celých situací z filmu. Spíš v tomhle hraje velkou roli nostalgie.
Ano vím že koluje legenda o tom, že když slyšel Funes své filmy s dabingem od Filipovského, tak sám uznal že je to velmi kvalitní a na jeho úrovni. Ale nikdy jsem neviděl žádnou přímou citaci, takže si myslím že to je uměle vyvolaný mýtus, který nám má potvrzovat výjimečnost tehdejších dabingů.
Asi je nutno dělat rozdíly …
Vím že mnoho dabingů pro významné projekty současnosti co se pouští u filmů i v kinech ( pixarovky, Narnie, Spiderman, pozn redaktora) se dokonce připravují v zahraničí pod dohledem studií, jimž patří filmy. Sami si vybírají hlasy a rozhodují o kvalitě toho co se pustí na světlo. Nebo u Star Wars se dělali castingy a hlasy pro českou mutaci si vybíral osobně George Lucas. Takže ono i zde platí to, že záleží jen na penězích, času a ochotě se tomu věnovat naplno. Určitě nejde říct že v tedy to bylo super a teď je to všechno odbité.
Vím že mnoho dabingů pro významné projekty současnosti co se pouští u filmů i v kinech ( pixarovky, Narnie, Spiderman, pozn redaktora) se dokonce připravují v zahraničí pod dohledem studií, jimž patří filmy. Sami si vybírají hlasy a rozhodují o kvalitě toho co se pustí na světlo. Nebo u Star Wars se dělali castingy a hlasy pro českou mutaci si vybíral osobně George Lucas. Takže ono i zde platí to, že záleží jen na penězích, času a ochotě se tomu věnovat naplno. Určitě nejde říct že v tedy to bylo super a teď je to všechno odbité.
NA OBRAZOVCE
Tvé práce v mediích a v dabingu si všimli i v České televizi …
To je spíš zásluha kamaráda. V české televizi hledali posilu do oddělení tvorby upoutávek pro své pořady a on mě přiměl jít na konkurz. Pouštěli jsme si zhruba 15 ukázek a já jsem je komentoval. Co bych sestříhal jinak, co vylepšil atd. Tady sehrálo velkou roli hlavně to, že jsem měl nasledováno hodně trailerů.
To je spíš zásluha kamaráda. V české televizi hledali posilu do oddělení tvorby upoutávek pro své pořady a on mě přiměl jít na konkurz. Pouštěli jsme si zhruba 15 ukázek a já jsem je komentoval. Co bych sestříhal jinak, co vylepšil atd. Tady sehrálo velkou roli hlavně to, že jsem měl nasledováno hodně trailerů.
Co přesně tam v současnosti děláš a na čem pracuješ?
Podílím se na ukázkách k pořadům a filmům pro druhý kanál. Střiháme upoutávky o stopáži 20 až 40 vteřin. Třeba propagaci filmům co ČT spolufinancuje a které jdou do kin jsem se ještě nedostal.
Podílím se na ukázkách k pořadům a filmům pro druhý kanál. Střiháme upoutávky o stopáži 20 až 40 vteřin. Třeba propagaci filmům co ČT spolufinancuje a které jdou do kin jsem se ještě nedostal.
Jak sám říkáš, tak ČT spolufinancuje mnoho filmů ročně. Nezdá se ti že až na filmy Filipa Renče a par dalších výjimek tu chybí čisté žánrovky?
V Česku je do velké míry takové to intelektuálské pohrdání Hollywoodem a žánrovkama, které hlavně Hollywood produkuje. Všichni tu chtějí točit oduševnělé filmy. Ale myslím že teď je zrovna období, kdy se to zlomí a definitivně se ukáže zda jednoduše čeští filmaři jen na žánrovky nemají. Během příštích 12 měsícůjich jde do kin spousta: Ondříčkův Rok koně, Protektor od Najbrta, dále Lidice či Normal a další. Tady se bude lámat chleba a já se na to velmi těším.
V Česku je do velké míry takové to intelektuálské pohrdání Hollywoodem a žánrovkama, které hlavně Hollywood produkuje. Všichni tu chtějí točit oduševnělé filmy. Ale myslím že teď je zrovna období, kdy se to zlomí a definitivně se ukáže zda jednoduše čeští filmaři jen na žánrovky nemají. Během příštích 12 měsícůjich jde do kin spousta: Ondříčkův Rok koně, Protektor od Najbrta, dále Lidice či Normal a další. Tady se bude lámat chleba a já se na to velmi těším.
FILMOVÁ SETKÁNÍ
Přejděme od práce trochu někam jinam. Film by měl hlavně pobavit. V tom určitě budeš souhlasit. Neodmyslitelnou součástí kinematografie jsou i různé festivaly, cony či tématické přehlídky. A ty jsi organizátorem tří ročníků menšího setkání filmových fanoušků na uherskohradištsku. Jak tě to napadlo?
Chtěl jsem jednoduše trávit nějaký čas s lidmi co mají film stejně rádi jako já. A určitě to byli příjemné chvíle. Ale taky to celé bylo dost vyčerpávající na organizaci a hlavně součástí toho kolotoče byli různé přednášky na které se člověk musí dobře připravit, pokud nechce aby skončili fiaskem.
Chtěl jsem jednoduše trávit nějaký čas s lidmi co mají film stejně rádi jako já. A určitě to byli příjemné chvíle. Ale taky to celé bylo dost vyčerpávající na organizaci a hlavně součástí toho kolotoče byli různé přednášky na které se člověk musí dobře připravit, pokud nechce aby skončili fiaskem.
Splnilo to tvé očekávání?
Cílem bylo udělat z návštěvníků vědomé diváky bez předsudků a taky je trochu naučit být otevřený novým věcem a tohle se myslím povedlo dobře.
Cílem bylo udělat z návštěvníků vědomé diváky bez předsudků a taky je trochu naučit být otevřený novým věcem a tohle se myslím povedlo dobře.
Žádné komentáře:
Okomentovat