středa 19. listopadu 2008

Guillermo del Toro - muž, který rád děsí děti

Mexičan Guillermo del Toro je považován za jednoho z nejosobitějších režisérů posledních let. Jak se do této pozice plachý samotář ale vůbec propracoval?Jako teenager patřil do stejné sorty lidí jako dnes uznávaní hitmakeři Sam Raimi či Peter Jackson. Shlédnul se totiž, stejně jako oni, v hororech a už jako náctiletý je také sám natáčel. A přitom tomu, že z nej jednou bude režisér vizuálně vytříbených snímků zpočátku nic nenaznačovalo. Jako malý chlapec byl poznamenaný tím, už ve 4 letech viděl na vlastní oči mrtvolu. Hodně se stáhl do sebe a v jezuitské škole, kterou navštěvoval, byl spíš za otloukánka a pošuka. Před ústrky od vrstevníků se utíkal schovávat do městské kanalizace. Na vlas stejným způsobem mnohem později prchají před zlou realitou i hrdinové del Torových filmů (Mimic 1997, Hellboy 2004). Až v pubertě si mladík, ve snech vídající příšery, získává místo na slunci coby tvůrce filmových masek ve vlastním studiu morbidně pojmenovaném Necropia. U tohoto řemesla vydrží do třiceti let. Tehdy poprvé dostává nabídku na režírování.


Mexiko je prima zem
Prvotina Cronos (1993) dostává sympatie kritiků za proměnu sympatického staříka v děsivé krvežíznivé monstrum toužící po nesmrtelnosti. Během festivalového tažení si del Tora všimli američtí producenti a velmi rychle jej přizvali na první hollywoodský projekt. Mexický tlouštík v tu dobu ještě nebyl moc sebevědomý a neměl natolik pevné postavení aby nepodlehl nátlaku nových chlebodárců na úpravu příběhu dle jejich přání. Výsledkem je nejméně osobitý snímek jeho kariéry. Sám Guillermo se od zvířecího hororu Mimic později distancuje.
Po tomto neúspěchu se vrací zpět do Mexika a točí temný příběh malého sirotka během 2 světové války (Princ bez království 2001). Zde se naplno projeví mnoho věcí příznačných pro jeho tvorbu. Předně je jím motiv bezbranného dítěte, které musí čelit hrůzám okolního světa. To doplňuje téma války. A samozřejmě většina děje se odehrává pod neprodyšnou rouškou noci. Protože i Princ bez království zabodoval, dostal zavalitý Mexičan další možnost na natáčení za oceánem. Tentokrát se mu do rukou dostává komiksová látka a ne ledasjaká. Blade 2 (2002) byl vysokorozpočtovým pokračováním slušného hitu s na vrcholu kariéry stojícím Wesley Snipesem v hlavní roli. Tentokrát si del Toro do natáčení nenechá mluvit a výsledkem je zábavné béčko považované fanoušky za nejlepší díl bladeovské série.
Ďáblík s upilovanými růžky
Pak už šlo vše ráz na ráz. Naplno se mohl totiž vyřádit na srdečním projektu. Ano jde o cynického čerta s upilovanými rohy – Hellboye. Del Toro naplno zapojuje fantasii a před kamerou vytváří divukrásné podzemní království zabydlené nejroztodivnějšími tvory. A přitom berličku v podobě digitálních triků používá minimálně. V největší možné míře totiž využívá lidí navlečených do kostýmů. Díky tomu postavy jeho snímků také působí jaksepatří realistický a děsivě. Hellboy se líbil jak recenzentům, tak návštěvníkům kin a hlavně též producentům. Jeho úspěch nepřichází určitě náhodou. Guillermo je od dětství velkým fanouškem Mignolovi komiksové předlohy a s hellboyovskou mytologií se piplá velmi důkladně. Sympatický tlouštík se tímto definitivně dostává do první režisérské ligy a může si vybírat z kupy nabídek na další projekty.

Kde kdo by si myslel, že se teď už slavný a uznávaný Mexičan vrhne do ještě většího projektu. To by se ovšem dost spletl. Del Toro totiž pravidelně ve své kariéře střídá hollywoodskou produkci s menšími filmy v rodné zemi. A právě na domácí půdě vznikají hodně temné snímky. Hororové příběhy v hlavní roli s dětmi, jenž musí v okamžiku dospět a čelit hrůzám reálného světa kolem sebe. Ke Cronos a Princi bez království totiž del Toro navléká na šňůrku už třetí žánrově spřízněný korálek. Jeho Faunův labyrint (2006) si po celém světě velice záhy vydobyl status kultovní pohádky pro dospělé. Děsivost zlého fauna podtrhuje svým výkonem Guillermův dvorní herec gumový muž Doug Jones, který se předvedl v rolích přízraků už v pětici del Torových snímků.
Jdeme dál, až do Hobitína
Guillermo ověnčen úspěchy z mnoha festivalů neusíná na vavřínech. Kromě režie totiž v posledních letech věnuje hodně svého času i produkci. Například letos má i v Česku premiéru čistokrevný horor Sirotčinec (2007). A jak jinak, opět v hlavní roli s dětmi a plně nesoucí severoameričanův rukopis. Zlaté časy kariéry potvrzuje i to že si natáčí pokračování oblíbeného Hellboye. Tentokrát se vůbec nemusí krotit svazován vizemi jiných lidí, ani rozpočtem a chrlí v tomto pokračování na diváka jednu roztodivnou fantaskní bytost za druhou s kadencí nápadů s jakou by jiným filmařům stačila na pět komiksových snímků.
Dvojka Hellboye s podtitulem Zlatá armáda (2008) je rozmáchlejší, propracovanější a velkolepější než cokoliv co dosud dělal. Ale stále ještě se nestává tím komerčním trhákem, kterým by se zařadil po bok podobně vyprofilovaných souputníků Raimiho a Jacksona. Tvůrcům trilogií Pán prstenů, potažmo Spider Man, ještě konkurovat nemůže. Nejspíš se ale začíná i v tomhle blýskat na lepší časy. Jackson si jej totiž vybral za svého následovníka, jenž má v dvojdílném Hobitovi vzkřísit tolkienovskou Středozem. Tak se nechme překvapit ...
(zde je kratší podoba textu, trochu poupravená - hlavně stylisticky je k nalezení na gorilla.cz)
http://www.gorilla.cz/article/5757-guillermo-del-toro-muz-ktery-rad-desi-deti.html

Žádné komentáře: