Určitě jste si všimli, že celý prosinec byl v rubrice grindhouse ve znamení nemrtvých. Navštívili jsme první zombie reality show. Koukli jsme se na zoubek nejznámějším kouskům tohoto žánru v žebříčku toho nejkultovnějších. Pak přišlo na přetřes něco historie a nakonec si povíme něco o tom jaké jsou lapálie s vybíráním samotných názvů těchto filmů a o některých bizarnostech s tím spojených.
Zombící ve filmech jsou fenomén, paradoxně stojící na pokraji veřejného zájmu o film celkově. Většina z nich si za svou minimální rotaci televizemi může ovšem sama. Jsou obvykle hodně béčkové a pokleslé a málokdy trikově zdařilé. Fenoménem uvnitř fenoménu je jejich pojmenovávání. Minimálně nad polovina obsahuje v názvu kouzelné slůvka ZOMBIE nebo DEAD. Často taky mají tyhle filmy hned několik názvů. Přeborníky v tomhle jsou Italové, kteří se neštítí přejmenovávat zahraniční klasiky a ani kvůli recyklaci a opakovaným uvedením úplně měnit názvy filmů! Bohužel právě neobvyklý název bývá na mnoha zombie filmech tím nejlepším. Však posuďte sami:
Začít můžeme u válek chtivých: Bloodsucking Nazi Zombies (1983), pokračovat klidně lákáním na lepé děvy: Erotic Nights of the Living Dead (1980). Co může být drsnější než takový: Hard Rock Zombies (1984), nebo Zombi Holocaust (1980)? A to že zombíci umí zabodovat i na poli uměleckém se snaží dokázat: Cannibal: The Musical (1996) nechvalně proslulé společnosti TROMA točící jedno sračkoidní (doslova) hororové béčko za druhým i třeba postarší Zombies on Broadway (1945). I na školáky je tu pamatováno: Zombie High neboli trochu polopatičtěji The School That Ate My Brain (1987). Někdy má název působit vyloženě co nejdivočeji a nejdivněji: Biker Zombies from Detroit (2002), Chopper Chicks in Zombietown (1989), I Was a Zombie for the F.B.I. (1982). Dají se vůbec tedy ještě trumfnout cyklističtí nemrtví ruku v ruce s agentským zombíkem?(celý článek na gorille.cz - brzy vložím odkaz)
Žádné komentáře:
Okomentovat