Recenze: Jak se zbavit přátel!

Jsou dny, ba i týdny a měsíce, kdy se nic nedaří (velmi dobře to znám) a pak jsou dny, kdy jde uplně vše jako po másle. Jeden přesně takový mám za sebou dnes i já. Během pár hodin jsem dostal nabídku na velmi slušné reklamní focení, snadno si přivydělal čtyřmístnou sumičku a hlavně jsem zažil svou první oficialní novinářskou projekci.

Bylo to na novém filmu mého oblíbence Simona Pegga - Jak se zbavit přátel a zůstat úplně sám. Samotný film je navíc stylově o jednom bezvýznamném recenzentovi lokálního kulturního plátku ( ó jak příznačné ke mně), který se dostane do prestižního časopisu v New Yorku a tam se dostává od jednoho průseru na poli pracovním i milostného života ke druhému, aby nakonec našel sám sebe i tu jedinou pravou. Vím, je to naprosté klišé. Jenže jde o to jak je to zahrané a jakými herci. A právě tohle vše zaklaplo absulutně na výbornou. Dokonce si myslím, že Jak se zbavit přátel je vedle Lásky nebeské nejlepší romantickou komedií současné desetiletky. Jo jo, až takhle.

Řeknu vám, je to krásný pocit jít si do narvaného multikina a procházet davem netrpělivých lidí, čekajících až si budou moci koupit vstupenku a pak projít kolem pracovníků kina se slovy, že jste žurnalista a jdete na novinářskou projekci. Oni vám pak odhrnou zábranu a pustí dovnitř a vy si to po červeném koberci pomalu šinete kolem těch netrpělivých platících normalních smrtelníků, stále čekajících ve frontě na lístky. (mé ego je nezměrné, jak jste už ostatně pochopili) a blahosklonně přijímáte od zástupce distributora blu-ray disk s materiály k jeho nabídce filmů.


Opravdu vlije do žil hodně energie moci být ve společnosti zasloužilých recenzentských tuzemských špiček píšících pro Cinemu, Premiere, Dnes a jiné. Jen člověk nesmí zapomenout, že stejně jako hlavnímu hrdinovi filmu se může stát nějaký malér - třeba taky omylem rozšlápnu čivavu své šéfové jako on a hned následuje pěkný sešup o mnoho pater níž. Život je zajímavá "věc".