reklamky

dva kousky, ve kterých jsem a nejsem ...



a tenhle

http://www.facebook.com/video/video.php?v=187969191266191&oid=144767612226823&comments

TOP 2010

Tak aby se neřeklo ...

Zde je moje topka nejlepších NOVÝCH filmů (rozuměj nejvíc mě to dostalo):
Prokletý ostrov (2010)
Pouta (2010)
Pevné pouto (2009)
Všichni jsou v pohodě (2009)
Vejdi do prázdna (2009)
Pepperminta (2009)
Precious (2009
Dostaň ho tam (2010)
Social Network (2010)
Unstoppable (2010)

Nejlepší = Všichni jsou v pohodě



Kategorie věnující se dávným klenotům, které jsem objevil teprve v 2010:
Frajer Luke (1967)
Hlavu dolů (1971)
Oči černé (1987)
Tron (1982)
My děti ze stanice Zoo (1981)
Pohádka o putování (1982)
Amerika (1994)
Legenda o 1900 (1998)
Bez konce (2008)
Velký klid (1968)

Nejlepší = Bez konce



A samostatná kategorie nejlepších hororů:
Čtvrtý druh
REC 2
Collector
Carries
Pásky z Poughepsee
Tucker and Dale vs. Evil
Horseman
Piranha 3D
Sauna
Pod kůží

Nejlepší = Horribly Slow Murderer with the Extremely Inefficient Weapon :-)

Febiofest 2010

Viděl jsem celkem 19 filmů a jsem hodně spokojený. Většinou jsem totiž šel na jistotu - tj. světové panorama a made in usa. Těch pár kousků, co mohou dopadnout jakkoliv jsem, jsem přežil a málokdy jsem odcházel ze sálu před koncem.

Nejvíc na mě zapůsobila trojice hravých filmů. Jednak to je profláklý Max a Maxipříšerky a pak hlavně dvě věci, z nichž jedna půjde do našich kin za měsíc a asi prošumí a pak filík, který asi nikdy neuvidíte.



a tohle je opravdu halocinogenní psycho

Bohové a monstra

James Whale byl génius - zformoval tvář filmovou hororu na 30 let dopředu a jeho Frankenstein s tváří Borise Karloffa je jedním z nejznámějších výjevů všech dob.



Nemám moc rád klasické životopisy. ěch kvalitních je pomálu. A opravdu dobrých životopisů o režiserech ještě daleko míň.

Film Bohové a monstra, popisující poslední měsíce Whaleova života, dost vybočuje z kolejí. Nestaví svého hrdinu na piedestal a nebojí se rafnout i do věcí o kterých většina lidí nerada slyší.

Sázavafest 2009

Tak si dovolím ve svém filmovo - osobnostním a přitom naprosto (schválně) neosobním blogu další hudební vsuvku.

Už mám letos docela plné zuby filmových akcí a festivalů, kde si furt dokolečka řeší ehm filmy. Tak jsem se o víkendu byl odreagovat na hudební komerční Sázavafest a mám tu pro vás pár postřehů.

Kdysi jsem býval praktický klučina z vesnice, který si poradí (ha ha ha). Ale co žiju už 7 let v Praze, tak je ze mě městká fifina.

Na festival jsem jel patřičně vybaven - nikdo jiný sebou netahal do polí kolečkový kufr - jen já měl takhle módní cool doplněk! A že v vyniknul i v rozbořených stanicích v Čerčanech a Kácově, kde jsem se s kolečkama prodíral štěrkem!

Původně měla jet větší skupina, ale nakonec jsme vyjeli jen ve dvou. Pro větší komfort jsem vzal hned dva stany ...

Menším nedostatkem se u toho většího z nich stalo, že jsme něměli návod - takže po 90 minutách jekého čachrování ve stanovém městečku zase putoval do báglu. (ano ostatní kolem se bavili a byla i připomínka, že kolík se musí zabodnout do země)

Ten druhý (z tesca :D) měl návod - takže po dvouhodinovém úsilí opravdu stál (ano stan jsem nestavěl už 3 roky, vlastně jsem ho stavěl podruhé v životě). A taky měl mít na délku 205cm - což se mi při mých 192cm jevilo jako docela praktické.

On těch 205cm měl, jenže i s "verandou" vně !!! Vevnitř bylo tak 170cm na délku. Což by ještě šlo, kdyby v tomhle stanu pro 1 a půl člověk menšího vzrůstu nemuseli spát dva chasníci s celkovou délkou 3,7 metru ... (raději nepřemýšlím, kde všude jsem měl vražené svoje kolena)

Samotný program festivalu byl celkem v pohodě. Rozumně rozvržený a krásně jsem stíhal to, co jsem chtěl stíhat.

Mooožná je trochu k zamyšlení fakt, že všechny borce a borky, které jsem obdivoval jako malý fakan v 90tých, jsem teď slyšel na jednom z řady každoročných (skoro) úplně stejných festů ... no nic. Ono lidi ne nadarmo říkají, že stačí vyjet na jednu akci za rok, aby člověk slyšel vše, co slyšet chce.

A na závěr nějaké alkoholické - porno - zvracící perličky ??? No nic no. Jsem už starší pán, tak jsem se jen kochal hudbou :-).

Sprosté lži :-)

Ještě než se pustím do vlastního zhodnocení letošního ročníku festivalu ve Varech, sem zkopíruju jak o mně psal ve svých reportážích kolega na gorilla.cz - escaper.

sobota 4.7.
Ve tři hodiny dorazil kolega Ruut, který byl, chudák, unavený a navrch naprosto zmatený, svalil se na terasu u Thermalu a ani pivo si nedal. Jen samovolně propukal v nekontrolovatelné záchvaty smíchu. A když jsem mu představil Tuxeda, tak se usmál, podal mu ruku a asi za minutu se mě ptá: „A kde je vlastně Tuxedo?". Asi ho namísto do auta uložíme k Tuxovi do stanu. Stejně bude spát asi jen 3 hodiny.

neděle 5.7.
Protože jsme na dnešek neměli skoro žádné filmy, pokusili jsme se ukořistit nějaké na lístky na „last minute". Ruut se šel pokusit vystát si na hulváta Giganta (neúspěšně). Pak jsme popíjeli, pokuřovali vodní dýmku a neustále dokolečka si opakovali hlášky z traileru na Černýho Dynamita. Akorát Ruut se pokusil vystát si frontu na film Sin Nombre (opět neúspěšně) a posléze se uražený odebral kamsi. Naposledy psal něco o tom, že je pod mostem se squattery. Od té doby se mu nemůžeme dovolat.

Ruut se objevil zcela znenadání asi deset minut před začátkem Černýho Dynamita, zjevně ospalý a přetažený a se stejným nepřítomným připitomělým úsměvem jako včera, když přijel. jak se Ruutovi líbil Černej Dynamit: Ruut se vyloženě nudil, ale podařilo se mu neusnout, což prý považuje za velké plus.

pondělí 6.7.
Ruut naštěstí pocítil nutkání jít se bavit jinak než filmem, takže mi věnoval lístek na maďarský muzikál Made in Hungaria.

Drsný dokument Bzučení hmyzu: Zápisky mumie spočívá v podstatě v tom, že 80 minut nezaujatý hlas předčítá zápisky muže, který se rozhodl spáchat sebevraždu vyhladověním. Den po dni. 62 dní... K tomu absolutně kakofonická zvuková složka a tripózní vizualizace, která sice nemá větší logické opodstatnění, ale v kombinaci se zvukem je to prostě LSDčko hadr.
Ruut, který to viděl celé (zcela výjimečně se mu podařilo neusnout, naopak ho to prý velmi bavilo) dává 7/10

úterý 7. 7.
V 11:40 jsem se plynule probudil ze snu rovnou do úleku, protože jsem se měl od desíti hodin vézt na Ocasu ještěrky. To člověka probere... Sice z nouze ctnost, ale každá projekce se počítá. Volal jsem Tuxovi a ten říkal, ať se hodím do pohody, že Ruut prý zaspal taky.

V Thermalu jsme se sešli okolo jedné hodiny na projekci snímku Ošetřovatelka. Bojovník. Chlapec. za účasti režiséra a herce. Pokusil jsem se oba vyfotit, ale fotka vyšla strašně tmavá (jak vidíte výše) a navrch byli oba zúčastnění černoši... Ruut v průběhu projekce někam zmizel, v jednu chvíli byl v sále a v té druhé už tam nebyl. Nejsem rasista, takže teorii černé díry jsem okamžitě zamítnul a spokojil jsem se s Tuxedovou domněnkou, že ho to nejspíš nebavilo. Nás to totiž taky nebavilo.

Na snímek Ošetřovatelka. Bojovník. Chlapec máme s kluky dost odlišné názory. Tuxedo se u něho dost nudil, přišel mu nezajímavý, předvídatelný a herecky nezvládnutý. Ruut z něho pro jistotu po dvaceti minutách utekl. Naprosto nepozorovaně, nutno podotknout, což s jeho dvěma metry nechápu.

No posuďte sami - je toto normální ? :D

P.S. do Varů se ještě vrátím na pátek a sobotu

(zdroj gorilla.cz - rubrika gorilla BLOG)

Půlnoční projekce

Jsem právě ve Varech na festivalu - nemám žádné novinářské, nai jiné výhody, trpím jako zvíře ve stanovém městečku, spím 2-4 hodiny denně a vůbec nestíhám chodit na nějaké filmy.

Poreferuji později. Nicméně zde je malá ochutnávka toho, nač se chodívám pravidelně uspat o půlnoci.



Cosmopolitan je minulost, vražedkyně čtou jedině Cosmokiller!!!

Slovo lidu = slovo boží

Dnes byla novinářská projekce Transformers 2. Nedopadlo to vůbec dobře, myslím si, že komentáře, které se momentálně dají přečíst na CSFD jsou velmi trefné. Bohužel - Bayoviny miluji a taky jsem se těšil na další bezduchou bejkarnu.

Nicméně zde je výnňatek z diskuze (taktéž CSFD), kde se o kvalitách TF 2 baví fanoušci, kteří jej dosud neviděli:

Jango_Fett: No to je oser tohle hodnocení, doufám že to lidi napravíme po premiéře a přebijeme tyhle soply kteří tomu dali málo. Ani bych se nedivil kdyby to ve světě byl hit a v ČR propadák, jako je to u některých filmů. Hlavně že kolikrát mají největší návštěvnost a hodnocení ty české filmové hovna, která jsou na jedno brno - forky a šukání - aneb momentální klasický český humor.

Webb: Ty jo, to je ale překvápko. Čekal bych, že na to šli největší fandové TF a nasekají tam velký počet hvězd. Že by to mělo přece jenom tak špatný scénář jak jsem si myslel?

Kryton: Fuka to docela sundal.No sakra to , abych se moc netěšil.

Jango_Fett: Webb - fanoušci na to zatim nešli, zatim bylo promítání jen pro novinářský prasata. Uvídíme hodnocení po premiéře.

st.ranger: Hloupější komentáře jsem už dlouho nečetl. Film o robotech a tahounem je Shia a nějaká Megera. Doufám, že Bay na kritiku nedá a trojka bude definitivně bez lidí.

Ellasime: Ty jo, takové malé hodnocení, no snad se to po premiéře zvedne, až to budou hodnotit ,,normální" lidi

pugs: Tak, ale, hodnotia to kritici, ktorí si neobľúbili prvú časť. Neviem jak vy, ale s predpokladom ja tomu šupnem 5* hviezd.

retzt: ja dam kazdopadne 5H

Last Walk: I když to bude brak, stejně tomu dám 5*, tak jako tak :)

Jango_fett: Ode mě taky dostane 5 hvězd. Co se dá pokazit na tom že Bay udělal to co jsme od něj žádali? Dal více robotů, méně lidí a více akce. Já nevim jak vy, ale já tohle chtěl.

pugs: Ja som žiadnemu filmu od Baya nedal 3 hviezdy. Aj ten Pearl Harbor sa mi páčil. Nevidel som od neho len Skalu a Ostrov a to už je v mojom kalendári poznačené. Skale 5* a ostrove 5*. Bay vie ako točiť filmy, pri ktorích sa nemusí rozmýšľať:-)

drake31: Bay točí skvelé filmy len nie každý ich dokáže oceniť

Madison: TF2 teraz hodnotia ako obvykle samí intelektuáli, ktorým sa nepáči Bayova akčná ,,nadnesenosť" a akože nepriehľadnosť.... naozajstným fanúšikom, sa to podľa mňa páčiť bude, lebo Baya odtrhnutého z reťazí milujú :-) tým, ktorým sa páči 1, sa bude podľa mňa aj 2

Jango_Fett: Já nevim jak vy, ale my fandové máme jedničku nasledovanou a známe jí skoro z paměti a věřte že tam té akce moc nebylo. Až několik minut na konci ta bitva. A jinak ve filmu vždy sem tam něco a pak dlouho nic. Proto jsme natěšení na dvojku že se tohodle konečně vyvaruje

Můj Febiofest 2009

Febiofest má za sebou šestnáctý ročník. Je druhým největším filmovým festivalem v Česku, hned za karlovarským. Navštívilo jej letos kolem 100 000 diváků. A co znamenal pro mne?

jako porotce i jako novinář:
28 projekcí během 7 dnů
slavnostní zahájení i zakončení
setkání s několika předními režiséry
skvělý hudební doprovodný program v garážích
několik úžasných filmů na velkem plátně, které bych jinak nidky neviděl
volný vstup kamkoliv a kdykoliv
vybírání vítěze ze 14 soutěžních snímků
hlasování o nejlepších a nejhorších tuzemských filmech loňského roku v novinářské anketě Kristián (Hroch)
několik tiskovek s Fero Feničem
večírek v Národním muzeu
mraky volňásků na příští ročník
noví zajímaví lidé
skvělý catering
trpění na soutěžních filmech (ale i několik perel)
zajímavý sociologický průzkum
poznání, že ne každý, kdo si hraje na filmového fajnšmekra, jím skutečně je
zjištění že Havel je fajn mrňous, Leigh je snob a vůl, Wenders je elegán a borec
a další a další







Hlavně jsem si to ale užil až na doraz. Bylo to poprvé a určitě ne naposledy.

Terminator Salvation preview

Na recenzi se můžete těšit zhruba kolem 2.6., kdy je OFICIÁLNÍ projekce pro internetové redaktory. Teď si připomeńte to nejzásadnější kolem natáčení. Následující text uveřejňuji s laskavým svolením časopisu Fantázia, pro nějž byl napsán.

Píše se právě rok 2018. Ocitáme se v San Francisku, které je po sérii jaderných explozí jedním velkým spáleništěm posetým troskami se statisíci tlejících těl. Nad rozvalinami kdysi majestátných mrakodrapů krouží, jako supi nad potenciální kořistí, vraždící stroje ovládané počítačovým systémem Skynet.

Tohle nejsou vize od proroka Nostradama, jak by možná na první pohled mohlo vypadat, ale záběry ze zbrusu nového filmu s krycím názvem Project Angel. Ti informovanější ovšem moc dobře vědí, že nemluvím o ničem menším než o nejnovějším přírůstku do kultovní série Terminátor.

Ovšem nečekejte souboj velkého Arnieho proti jinému vraždícímu stroji, odehrávající se téměř kompletně v naších reáliích, tak jak tomu bylo v předchozích dílech. Vše je totiž tentokrát úplně jinak ...

Když si chtějí hrát na vojáčky úředníci

Práva na pokračování koupilo Halcyon Company. Že vám tento název nic neříká? Není se čemu divit. Jedná se o uskupení finančníků, kteří dosud ve filmové branži na ničem nepracovali. No kravaťáci se rozhodli výrazně hnout se zavedenou sérií a celé dění kompletně převést do postapokalyptické budoucnosti. A rozhodně nehodlali nikterak troškařit. Film disponuje mamutím rozpočtem 200 mil. dolarů.

„Víme, že diváci měli na předchozích dílech nejraději právě útžky z budoucnosti, kdy poslední zbytky lidí bojovali v odboji s přesilou strojů, a tohle hodláme fanouškům ukázat opravdu hojně“, zaznívá z úst režiséra.

Samozřejmě peníze nejsou vše. A zrovna terminátoří série je natolik velkou věcí, že selhání se tu prostě neodpouští. Propracované universum, které stvořil před čtvrtstoletím James Cameron, teď přebírá videoklipař McG. Těžko říct, čím vlastně zapůsobil na investory, že mu projekt svěřili. Ovšem režisér, jehož největším úspěchem je prozatím dvojice jednoduchých akčňáren Charlieho andílci 1 a 2, se chopil příležitosti velmi zodpovědně. Což ostatně ukázali první záběry z natáčení a posléze i nabušené trailery.

Čekejte nečekané

„Úspěch ságy spočívá v její proměnlivosti. V každém dílu šlo o něco jiného a byl také jinak pojatý“, říká Christian Bale, nový představitel vůdce lidského odboje Johna Connora. V zápětí dodává: „Jednička byl horor, jeho pokračování byla pro změnu akční jízda, tředí díl oproti tomu hlavně taková srandička s loučícím se Arnoldem, v novém přírůstku série se těšte na regulérní válečný film.“

Právě Baleova stoupající hvězda je asi největším příslibem toho, že by vše nakonec mělo dobře dopadnout. Tento herec je totiž pověstný tím, že si své role vybírá velmi pečlivě a téměř nikdy nehraje ve špatném filmu. Koneckonců jeho předposlední film Temný rytíř, ve kterém se zhostil hlavní role netopýřího muže, vydělal celosvětově přes miliardu dolarů. V Halcyonu by takovým výdělkem jistě rovněž nepohrdli.

Baleovu pečlivost při výběru nových látek ostatně potvrzuje i McG v historce o tom, jak představiteli Batmana prvně nabídl hlavní roli v Salvation.

Bylo to právě na place Temného rytíře a Bale ho prý poslal do háje (velmi slušně řečeno) s tím, že „chce nejdřív vidět scénář, který by se dal předčítat na divadelních prknech.“ No Bale je na palubě ...

Dohled z nebes

Filmaři si jsou vědomi velkého očekávání okolí, hlavně od skalních fanoušků. Do projektu proto zapojili maximum osvědčených spolutvůrců původní trilogie. Například střihač dával do kupy už Terminátora dvojku.

„Zásadní věcí bylo i to, že o výsledný design vraždících strojů se postaral guru speciálních efektů Stan Winston“, přizvukuje dále McG. Winston byl v oboru opravdu kapacitou. To právě on dal konečnou podobu stvůrám z klasik jako Věc, Vetřelec, Predátor, nebo původní terminátoří trilogie.

To slovíčko byl je žel bohu úplně na místě. Výsledné podoby snímku se Winston již nedočká. Zemřel krátce po odstartování samotného natáčení. „Jeho smrt je obrovská škoda pro celý filmový průmysl, rád bych mu svůj film věnoval,“ přitakává smutně McG.

Elfman a jeho noční můry

Dalším trumfem v rukou režiséra má být skladatel filmové hudby Danny Elfman. Ten slíbil, že do filmu budou použita velmi podobná hudební témata jako tomu bylo u Cameronových spektáklů. Podle zasvěcených zdrojů má dojít i na onu slavnou provařenou dunivou melodii, která Terminátora symbolizuje a jíž se v trojce moc prostoru nedostalo.

Ještě dodám pro klid dušiček, že Elfmanova rozsáhlá tvorba zahrnuje desítky soundtracků a mezi špičku ledovce patří třeba filmy Tima Burtona, první dva Spider-Mani, Muži v černém nebo Mission Impossible. Naposledy jste ho mohli v kině slyšet prostřednictvím Hellboye 2 a Wanted.

Já se vrátím! Opravdu?

Tohle všechno je hezké, ale určitě vás všechny zajímá ze všeho nejvíc něco úplně jiného. Opravdu to vše bude tentokrát bez Arnolda Schwarzeneggera v roli nezničitelného T800? Přeci jen vás nakonec potěším. Je tu jiskřička naděje, která se čím dál více rozhořívá, že by se “Guvernátor“ nakonec ve finálním sestřihu Terminator Salvation měl objevit.

Určitě to nebude coby hlavní postava, avšak tým trikařů z ILM horečně pracuje i teď, pár dní před premiérou snímku v kinech, na tom, aby se povedlo propojit Arnoldovu omlazenou tvář s tělem jiného rakouského kulturisty, Rollanda Kickingera.

Každopádně o přesné úloze Schwarzenneggera v celém projektu ještě zůstává hodně otazníků a scénáristi si fakta střeží jako oko v hlavě. Ovšem na starou dobrou T800 se můžeme těšit minimálně v podání nováčka v sérii, Sama Worthingtona, nejnovějšího hereckého objevu samotného Camerona.

Máme jasnou vizi

„Chceme aby byl Terminátor Salvation osudový, neandílkovský, špinavý, zatraceně atmosférický a hlavně akčně nabušený“, slibuje McG.

Má se dostat kamsi do pozice letošního akčnějšího Temného rytíře. McG totiž pochopil, že v opulentnosti konkurenční Bayovi roboty z dvojky Transformers nepřekoná, a tak sází na svůj velký triumf, kterým může jeho autoboty zadupat do země – příběh.

O tom, že si všichni velmi dobře cítili, jak velkou mají zodpovědnost, svědčí i hodně medializovaný incident z natáčení, kdy Baleovi bouchli saze a dost neurvale seřval kameramana za to, jak vstoupil do jednoho záběru.

Pro koho to bude a co bude dál?

Ví se, že finální sestřih by měl atakovat zhruba 2 hodiny čistého času. Ovšem velké dohady panují nadále ohledně konečného ratingu, čili divácké přístupnosti. Před pár měsíci McG všechny kolem sebe uklidňoval, že netočí čtvrtého Terminátora v PG-13 (pro děti od 13 let, a tedy víceméně bez násilí), ale prostě pracuje na svoji vizi a posléze uvidí, jestli to bude, co do násilí, mnohem výživnější eRko nebo ne. Prohlásil doslova, že mu studio v tomhle směru nechalo volnou ruku a že na něj nijak netlačí.

Nemá smysl si něco nalhávat. U Terminator Salvation jde na prvním místě o výdělek. Už teď je jasné, že pokud bude mít McGho novinka úspěch, vzniknou hned dvě pokračování, ve kterých má hrát prim cestování v čase. Rovněž se plánuje, že by v pořadí šestý terminátoří film měl režírovat samotný James Cameron.

Vyhlídky jsou to smělé, ale o jejich uskutečnění rozhodnete jen a jen vy svou spokojeností při projekcích v kinech …

PŘÍLOHA 1 – NA KOHO SE MŮŽEME TĚŠIT:

Kdo se zaručeně vrátí:

Linda Hamilton (Sára Connorová) - matka budoucího vůdce povstalců, bojovala s Terminátory v prvních dvou dílech, ve trojce už nebyla. Podle scénáristů zemřela na rakovinu. Pro nejnovější film namluvila úvodní voice over

Nechte se překvapit:

Arnold Schwarzenegger (T800) – původně se měl podílet pouze na propagaci výsledného filmu, ale McG jej nakonec ukecal na menší cameo. Potíž je v tom, že trikařům se stále nedaří věrohodně nasadit Arnoldův obličej na tělo mnohem mladšího kulturisty, tohle bude tajenkou až do posledních chvil

Tentokrát ne, ale příště ...

Robert Patrick (T1000) – řádně zatápěl hodnému Arniemu ve dvojce, koneckonců jde o jeho nejlepší roli vůbec. Pro Salvation se s ním nepočítalo, ovšem už má napsaný part do chystaného pátého dílu.

Earl Boen (doktor Silberman) – že vám toto jméno nic neříká? Mělo by, jako psychiatr proplul se zděšeným výrazem v obličeji celou původní trilogií. Do budoucnosti ovšem nepatří. Škoda

Již nikdy více

Edward Furlong (mladý John Connor) – v nejoblíbenějším dílu série, s podtitulem Den zůčtování, zazářil. Neunesl lehce nabitou slávu, propadl drogám a v současnosti paběrkuje v odpadních hororech. Nikdo mu už nevěří.

PŘÍLOHA 2 – Z WINSTONOVI DÍLNIČKY:

T600 – ještě starší model, než byl Arnold, mnohem větší a tězkopádnější (výška 2,5m), je bez vlasů a místo očí má hrozivé červené diody. K ruce má velký rotační kulomet.

Harvester – obří robot, který svou velikostí konkuruje Bayovým Transformerům. Slouží k chytání lidí. Těžce ozbrojen představuje téměř nezničitelnou zbraň hromadného ničení.

Aerial Hunter-Killer – vzdušní lovci zabijáci, dobře je znáte z předchozích dílů

Mototerminátor – motorka se kulometem na každé straně, samostatně schopná jízdy, vhodná do dopravních honiček

Project Angel – vylepšená verze T800, kovová kostra potažená lidskou tkání a orgány, ani netuší že jsou stroje. Jeden z nich bude mít v Salvation dost zásadní roli

Hydrobot – terminátoří průzkumník, ideální do zavodněných tunelů a šacht

GO! Flash! GO!

Že vám tohle video nic neříká? Velká škoda ...


V posledních letech je to v kině jeden komiksový film za druhým, ale skoro všechny jsou smrtelně vážné. Já mám mnohem raději, když se to vezme patřičně béčkově, to odpustím i kdejaké technické nedostatky.

Flash Gordon má vše: neuvěřitelnou zápletku o zničení Země, protože vypadá z vesmíru škaredě, ultrakladného krásného blonďateho hrdinu, famme fatale v přiléhavém oblečku, zlého Robina Hooda jako nepřítele, naopak pomocnou ruku podá armáda ožralých andělů s laserovýma puškama, šíleného vědce, brutalně přehrávajícího démonického hlavního záporáka a papundeklové kulisy. Však posuďte sami:


Návdavkem přihoďte legendární soundtrack od skupiny Queen, který si ničím nezadá s tím highlanderovským. No a výsledkem je bizarní kultovka pro mírně otrlé diváky.

Velká škoda, že samotný film ve své době propadl a nikdy se mu nedostalo následovníka. S chutí bych si od stejných tvorců dal nášup.

(a ještě Aura ...)

Porotcování na Febiofestu 2009 podruhé

Poprvé jsem začal chodit s frňákem pěkně nahoře hned po informativní schůzce, kde vybrané porotce Fero Fenič obeznámil s kdo, co, kde, jak, proč. Ale hlavně se tu natáčeli krátké šoty do festivalové televize. Nemůžu neříct, že mě "celkem" potěšila pochvala z úst přímo toho nejvyššího, že ihned můžu odkráčet moderovat do televize, která následovala bezprostředně po tom, jak jsem na dotaz ohledně nejlepšího filmu všech dob pronesl emotivně: "TEMNÝ RYTÍŘ"... (co je s tou Febio TV herdek? :D). Á ano zase jsem se tam zadarmo nadlábnul...

Pak byl týden klid. Týden kdy jsem si maloval, jak si budu v příštích dnech poletovat po komplexu Village Cinemas (kde se festival konal), tu nakouknu, tam si uzobnu a hlavně jak budu čelit záplavám žádostí o rozhovory a Tv spoty. No prd.

Ale zase pěkně postupně. Celý festival byl zahájen ve čtvrtek trojicí filmů Občan Havel přikuluje, International a Předčítač. Já byl pozvaný na veleprůměrný International, ale nakonec jsem se vecpal na posledně jmenovaný film. A jak jsem později zjistil, tak to bylo bingo.

Před samotným promítáním totiž právě zde proběhl slavnostní úvod festivalu, v čele s "dekorováním" cenou za zásluhy světovému filmu pro Wima Wenderse. A to z rukou nikoho menšího než Václava Havla.

No to s tím nikým menším to celkem sedí, protože pan prezident je vskutku mrňavý. Za to dlouhovlasý elegán Wenders působil ve fráčku a výrazných dioptrických brýlích jako rocková hvězda. No nemusím doufám zdůrazňovat, že po filmu následoval bohatý raut = další příležitost se zadarmo pořádně nadlábnout... :-)

A příště už přímo o tom, jak se zvládá fungovat, když máte (chcete) nakoukat během pár dní celkem 28 filmů ...

Porotcování na Febiofestu 2009 poprvé

Posledních 14 dní jsem napsal, ať už sem nebo na gorillu, velké kulové. Ale pozor, mám pro to pádnou výmluvu. Porotcování na letošním Febiofestu bylo extrémně náročné. Teda ne že by mě tam nutili drhnout eskalátory či naopak mě tak moc zahlcovali rozhovory a žádostmi o autogramy ... Prostě jsem si těch 10 dní nádherně užil.

Docela se divím, že jsem byl do poroty vybrán. K Febiofestu jsem (už byl 15x !) nikdy neměl žádný vztah a vlastně jsem na něm až do letoška nikdy nebyl. Původně jsem se tam akreditoval jako novinář a taky si poctivě obcházel tiskovky s občerstvením :-). No na webu jsem si všimnul možnosti stát se členem volené poroty. Tak jsem, jen tak ze srandy, poslal par řádků o tom, jak jsem skvělý žurnalista a kam že to všude už píšu + přiložil svou fotku jakožto rytíř v helmě. No a voalá, světe div se, byl jsem vybrán.

Ono je celkem divný a zároveň zajímavý pocit, když se během jednoho slavnostního večera vyhlašují ceny za novináře i za porotu a já hlasoval v obojím. Ale aspoň může člověk machrovat před přísedícími jak je strašně důležitý :-). No tohle byla ale už spíše taková třešnička na dortu, které předcházelo opravdu mnoho hodin přilepených v sedale kina.

Ale o tom až zase zítra ...

Chcete vidět střeva? Máte je mít ...

V pátek jsem byl na projekci prvního 3D filmu mimo IMAX. Díky (zase) nějaké nové revoluční technologii teď není třeba mít 60 metrové plátno a projektor co vypálí díru do Měsíce, ale stačí výbavička dost podobná klasickým promítačkám. A právě po konci projekce onoho "historického" snímku jsme byli nakouknout do zákulisí smíchovského Palace Cinemas.

Tohle je pomyslné srdce multikina - chodba s promítačkami do všech sálů - já ji překřtil díky neútulnosti na chodbu smrti:
Toto nejsou kamna, ale ta "kouzelná" bedínka co udělá obří 3D film, mimochodem cédéčko s filmem má asi čtvrt terabitu:
Třeba se právě koukáš na svůj oblíbený film :-)
A takhle si ho "vychutnává" promítač:
A z trochu větší dálky, tak co - je to romantika být promítačem v kině?


-->

Brýle používané v Palace Cinemas jsou velmi lehké a docela dost připomínají svým vzezřením sluneční brýle. Ovšem zároveň musím jedním dechem dodat, že mají velmi tlusté plastová obroučky, které svou objemností lehce kazí dojem ze sledování projekce na plátně. Do obrouček vsazená folie je jednobarevná, lehce začerněná. Tedy žádné červeno – modré sklíčka.

O něco méně už ovšem potěší fakt, že tyhle 3D brýle, i přes svou křehkost, téměř bych si dovolil tvrdit jednorázovost, budou po konci promítání pracovníci kina vybírat zpět a vyčištěné poskytnou dalším návštěvníkům.

Historie fantasy filmů

TENTO TEXT BYL VYPRACOVÁN PRO MĚSÍČNÍK FANTASIA A UVEŘEJŇUJI JEJ S LASKAVÝM SOUHLASEM REDAKCE:


-->

VÝLET DO ŘÍŠE DĚTSKÉ FANTASIE

Vzpomínám, vzpomínáš, vzpomínáme

Jo to byly časy. Zlaté osmdesátky, byl jsem mladý kluk a měl jsem to štěstí, že jsem mohl na barevné televizi hltat z dovezených VHSek jeden klenot za druhým. Přál jsem liliputovi Willow, aby zachránil dítko, které má ukončit krutovládu zlé čarodějnice. Fandil Burákům, aby získali starý pirátský poklad. Děsil jsem se, když Ronja, dcera loupežníka, utíkala před hejnem harpyjí. A hlavně jsem získal celoživotní lásku k filmům plným magie.

Trocha teorie

Oproti fantasy pro dospělé má to dětské jednu nespornou výhodu - nezletilý divák je mnohem méně náročný a leckdy dovede odpustit i velké nedostatky. Adaptovat scénáře psané pro ty menší je jednodušší díky mnohem méně košatému příběhu, než jaký mají ty pro dospělé. Srozumitelná stavba děje, dobrodružství a osudy postav, jenž se dotýkají mnohých dětských témat (sourozenecké hádky, trable ve škole, nedůvěra rodičů), jsou nejdůležitější znaky.

U těchto příběhů věk hrdinů přesně odpovídá věku diváků. Vše zlé je obvykle méně složité, než ve skutečnosti. A kdyby se přeci jen přitížilo, tak odněkud vždy vyskočí nečekaný spojenec, jenž vše napravuje. Navíc je jasně dán rozdíl mezi dobrem a zlem. Ti hodní za všech okolností dodržují pravidla, zatímco ti na temné straně je porušují. Tak máme za sebou povinnou teorii a pojďme se kouknout na to nejzásadnější …

Toulky minulostí

Dětské fantasy filmy se objevují na plátně téměř od začátku kinematografie. Ale jen okrajově. Pravý rozmach začal až v 80. letech, s nástupem lepších efektů, kdy se konečně tvůrci mohli dostatečně vyřádit a zobrazit v plné kráse to, co původně zamýšleli. Ale vezměme to od začátku. Až zhruba po rok 1940 se dětské fantasy objevovalo opravdu zřídka. Vedle Alenky v říši divů a Petera Pana se většího prostoru dostalo jen Čaroději ze země Oz, jenž se dočkal hned vícero interpretací.

40. léta byla plně v režii studia Disney. To prožívalo zlatou éru. Do svých animovaných pohádek úspěšně komponovalo prvky magie, nadpřirozena a kouzel. Vedle Pinocchia nebo Dumba tak světlo světa spatřují i fantaskněji laděné kousky jako Sněhurka a hlavně Fantasia.

O dekádu později se fantasy v Americe, více než kdy dříve, mísí s tehdy nejpopulárnějším žánrem - sci-fi. Vznikají hlavně nové verze klasických titulů let minulých – Peter Pan, Alenka v říši divů a další.

60. a 70. léta dala světu nejznámější verze příběhů Marry Popins, bratří Grimmů a také Willyho Wonku a jeho továrnu na čokoládu. Hlavně to byla ale doba, kdy nejvíce tvořil kouzelník zvláštních efektů Ray Harryhausen. Guru fantaskní podívané, který se hodně inspiroval ve starých filmech Karla Zemana, se postupně přeorientoval z dospělé fantasy na dětskou. Z jeho prací vznikla celá série filmů o Sindibádovi a světu přiblížil také příběhy Jásona a argonautů či Gullivera.

Nejvíc dráčků na metr čtvereční

80. léta, toť první vrchol žánru. Své možná nejlepší filmy představil v tomto období Tim Burton (pamatujete na roztomile nemotorného Johnnyho Deppa v Střihorukém Edwardovi?) a Japonec Hayao Miyazaki. Je to doba nejvíc zaslíbená podžánru meče a magie. Na ošoupaných VHSkách jsme si mohli pouštět všechny ty dnes kultovní kousky a zároveň se chtě nechtě učit angličtině a němčině, nebo v lepších případech jásat nad spartánským dabingem.

Ve velmi rozmanitém spektru přispívali tvůrci po celém světě a my se mohli radovat z kousků jako Temný krystal, Nekonečný příběh, Legenda, Labyrint, Willow a u nás tolik kultovní Ronja, dcera loupežníka. Jak já se vždycky těšil, až tahle pohádka bude zase běžet na jednom ze dvou tehdy dostupných tuzemských televizních kanálů. Beetlejuice, Beetlejuice, Beetle … ne ne, tohle jméno není radno vyslovovat 3x.

Napřed sešup a pak expres do Bradavic

Konec minulého století zaznamenal úpadek žánru. Rok 1990 sice odstartoval skvěle Tim Burton – určitě pamatujete na roztomile nemotorného Johnnyho Deppa v posmutnělém Střihorukém Edwardovi. Pak se ale začalo jen recyklovat a produkovalo se dávno poznané – ostatně kdo z vás chtěl opravdu zažít druhou a třetí variaci Nekonečného příběhu?

Tehdy vznikali hlavně menší a méně výpravné produkce, nezřídka točené přímo pro televize.

Studia díky cenově přijatelnějším trikům chrlila jednu minisérii za druhou. Snad jen v Japonsku se jakž takž dařilo držet prapor jménem fantasy nahoře, hlavně díky Miyazakimu. Opomenout nelze rovněž burtonovskou Noční můru před Vánoci.
S příchodem nového milénia přišlo druhé nejvděčnější údobí žánru. Harry Potter zbořil mýty o nemožnosti tvořit komplikovaný příběh v dětském světě kouzel. S ním se do nebývalé obliby dostalo vůbec poprvé v historii rovněž epické fantasy. Vývoj technologie dovolil zobrazit monumentální výjevy za přijatelné rozpočty a my se mohli kochat draky a jinou havětí a poprvé se nemuset ušklebovat nad jejich nevěrohodností.

Není prsten jako prsten

V současnosti sledujeme dva proudy, kudy se dětské fantasy dále ubírá. Část produkce (hlavně Hollywood) sází na velkolepost a vybírá si z tohoto pohledu divácky vděčná témata, obyčejně velmi podobné dějem i prostředím Pánu prstenů. Pokouší se vytvořit jeho dětskou kopii. Takhle se k nám dostávají další a další Narnie, Eragon, nebo Zlatý kompas.

Studia se snaží za každou cenu zopakovat úspěch Jacksona a mnohdy tvrdě narazí díky svému plagiátorství. Divákům se podobné filmy už přejídají a dávají to znát na tržbách v kinech. Ne každému stačí pouťové atrakce, které nepřinášejí nic nového a pouze kopírují zažité postupy. Uvidíme zda připravovaný Hobit dokáže za 2 roky situaci obrátit k lepšímu a vrátí epickým filmům ztracený kredit.

Evropa jede

Trochu jinou cestou jdou evropští tvůrci a menší studia. Sází hlavně na originalitu konceptu, ruku v ruce s propracovaností příběhu a prostředí. Tohle se týká třeba zfilmovaných knih Neila Gaimana - Maska zrcadla či Hvězdný prach. Že není třeba podceňovat menší diváky vědí i tvůrci Kroniky rodu Spiderwicků. Místo přehnaných soubojů se vrací zpět k budování postav a příběh posouvají spíše dialogy.

Vedle Spiderwicků se hlásí k balancování mezi světem plným kouzelných tvorů a boje dobra se zlem a tím skutečným rovněž Most do země Terabithia, Probuzení tmy a samozřejmě obrýlený kouzelník z Bradavic. Všechny zmíněné spojuje přesah příběhu do rodinných mezilidských vztahů. V téhle nastolené tradici by rádo pokračovalo i právě uváděné Inkoustové srdce.

Otrlý divák útočí - konečně program!

Tak je to konečně tady - ode dneška je na oficialních strankách festivalu otrlého diváka, konajícího se v pražském kině Aero ve dnech 10. až 15. února program filmů. A po zběžném prohlídnutí musím konstatovat, že je nač se těšit a že budu hojným účastníkem projekcí.











Poprvé jsem se účastnil festivalu teprve vloni a byl jsem velmi příjemně zaskočen atmosférou v kině. Ono když se sejde na jednom místě hodně opravdových fanoušků nejtrhlejších béček, tak je to sakra znát. Vloni byl zlatým hřebem čtvrtý Rambo v české předpremieře za doprovodu dost netradičního a drsného předprogramu a perfektní byla i retrospektiva filmů Ed Wood Jr. Letos tam podobné pecky nejsou, ale i tak je z čeho vybírat.
Jen upozorňuji, že je dobré si sehnat lístky co nejdříve během dne kdy se promítá a nečekat až na poslední chvíli. Bývá vyprodáno.
Více informací přímo na oficialních strankách festivalu: http://www.otrlydivak.cz/index.php?lang=cze&sekce=&stranka=3 (či po kliknutí na nadpis tohoto článku)

Shushika - naposledy

Naprosto finalní verze tohoto rozhovoru se otiskla začátkem ledna na Shushikově domovské stránce Moviezone na hlavní liště a byla v podstatě rozloučením s jeho prací pro tento webzin, jelikož kvuli pracovní vytíženosti dále nemohl kvalitně přispívat na jeho chod.

Pro mě to znamenalo 90 minut čistého času rozhovoru v kavárně, pak 4 hodiny přepisování a ještě několik dalších úprav pro zveřejnění kratší verze pro potřeby skoly a té oficialní pořádné pro web. Celkem kolem 10ti hodin dřiny. Jsem rád že si rozhovor nakonec přečetlo několik tisíc lidí a dostalo se mu důstojné prezentace.
celý rozhovor se zobrazí ve finalní verzi i po kliknutí na nadpis
http://blogy.moviezone.cz/Ruut/ruutovo-okenko-aneb-tam-kde-slunce-nesviti/2009/01/04/rozhovor-se-shushikou/

Žebříček toho nej za rok 2008 podle Ruuta

Tak tu máme konec prosince a je čas si zabilancovat. No jo. Aneb jak snadno a s minimalní námahou zvednout počet příspěvků na svém blogu ... V žebříčku jsou spíše méně provařené filmy. Nechci nutně kopírovat všeobecný vkus, jen trochu upozornit na další kvalitní kousky. Jo a vybíral jsem jen z filmů viděných v kinech. Takže nic super spešl co by ostatní nemohli sehnat ...


-->

NEJLEPŠÍ FILMY (teda horory)

Oni – skvělá atmosféra a napětí po celou dobu filmu, přitom jde nonstop o psychologický teror, skoro bez kapky krve

Monstrum – úvodní kecání mě nudilo, pak se Monstrum ukázalo v plné síle a Emmerich se může se svýma verzema ničení NY zahrabat

Zrcadla – skvělá atmosféra, nádherné vizuály, dokonalá iluze strašidelného zámku a režiser Aja vyrábějící z příšerného scénáře kvalitní podívanou

Sirotčinec – pod producentským dohledem Guillerma del Tora vznikl další kvalitní film s dětmi v hlavní roli

Soudný den – naprostá šílenost a ujetost roku, milovnící béček tam najdou uplně vše co mají rádi

-->

NEJHORŠÍ FILMY (Češi jedou :-) )

Taková normalní rodinka – zbytečný a hloupý film parazitující na legendarním seriálu

Veřejný nepřítel č. 1 – sice mám rád násilí a brutalitu, ale tyhle ingredience hledám v dobrých hororech. A ne naházené bez ladu a skladu v životopisu, hodnocena první část - epilog jsem neviděl.

Mongol – Cingischán – málokdy jsem se v kine nudil tak, jako tady. Rádoby intelektualsky pojatý prázdný blábol

Máj – kýč, kýč, kýč

Hlídač č. 47 – tímto filmem mi Filip Renč definitivně dokázal že už dávno není dobrým režiserem. Nebýt skvelého Rodena, tak hodnotím jako čistý odpad a výsmech divákům

-->

TRAILER 2008

Temný rytíř – skvelá byla celá propagace, těžko vybrat ten nejlepší

Hellboy 2 – nabušená přehlídka fantazie jednoho obtlustlého mexičana

Rambo 4 – v pořadí první trailer na tento film, který svou brutalitou vyrazil dech uplně všem co posílali stalloneho do hrobu

Tobruk – velmi chytře a originalně přiblížil marhoul atmosféru nekonečných písků africké pouště

Quantum of Solace – dokonalost sama

-->

PŘEKVAPENÍ ( ty příjemné)

96 hodin – L. Neeson v přímočarem akčnáku, jak z osmdesátých let

Speed Racer – wachovští zase předběhli dobu

Prosíme přetočte – velmi nostalgický a úsmevný pohled na dva loosery točící si pro svou videopujčovnu vlastní verze hollywoodských trháků

Muž na laně – skoro až snová rekonstrukce jednoho bláznivého snu, který se promenil v realitu. Svou poetikou blízké Gondryho filmům, či Amelii z monmartru

Rambo 4 – nejlepší zážitek roku při české předpremiéře filmu v rámci festivalu otrlého diváka. Přal bych vám zažít ty kolektivní reakce a fandění

-->

ZKLAMÁNÍ

Saw 5 – na rozdíl od mnoha jiných pavažuji předchozí díly za hodne vyrovnané a velmi povedené. Tohle byla zbytečná nastavovaná kaše

Vall-i – nudný film, jako kratas by byl skvelý, ale celovečerák? Ne!

Zakázané království – z gumového muže let 80. Jackieho Chana se stal infantilní a věčně přiopilý dědek. Máš to zapotřebí Jackie?

Vlak do Yumy – tešil jsem se na skvelý špinavý western a dostal jsem nudu s naprosto příšerným a nesmyslným finále

Quantum of Solace – skoro uplný návrat do zajetých kolejí předchozích bondovek. Bohužel. Tady se v celé nahote ukázalo že bondovský vesmír nemá na to stavet víc než jeden film serie na psychologii hlavního hrdiny. Viva Bourne

-->

OČEKÁVANÉ (nač se těším v roce 2009)

Tajuplný případ Benjamina Buttona – David Fincher me ještě nikdy nezklamal a jsem zvedavý jak mu to pujde s Brad Pittem

Gran Torino – v zahraničí je tento eastwoodův kousek považován za lepší nez million dollar baby či nemiřitelní a to už je silný argument pro, to abych se taky těšil

Tma – dokáže Juraj Herz na stará kolena natočit kvalitní horor, tedy věc v Česku nevídanou? Rád si počkám

Nouzový východ – Sam Mendes je pro mě bůh a já se těším na to co zase předvede při svém zběsilém střídání žánrů

Normal – po strašně dlouhé době se díky trailerům těším na český film, no snad se pan Ševčík předvede v nejlepším světle. Potenciál na to má

Trochu filmové teorie

Předkládám zde krátký seznam literatury zabývající se filmem, psaním recenzí a článků obecně. Jedná se o odborníky i fanoušky nejoblíbenější knihy a hlavně je vlemi dobře dostupná i v naších končinách:
Nová filmová historie: ed. Petr Szczepanik (vyšlo česky)
- unikátní sborník vynikajících textů (od předních představitelů směru Nové filmové historie), zachycující podobu moderní filmové teorie

Co je to film?: André Bazin (vyšlo česky)
- výbor ze dvou Bazinových knih je sice už z teoretického hlediska dávno překonán, ale autorův pohled na film by neměl ujít vaší pozornosti

Dějiny filmu: Karel Smrž (vyšlo česky)
- ačkoliv vydaná na začátku třicátých let, stále moderně napsaná a se spoustou výborných postřehů

Film a filmová technika (vyšlo česky)
- poměrně neznámá, ale zatím jednoznačně nejkomplexnější česká filmová encyklopedie

Dějiny filmu: David Bordwell, Kristin Thompson (vyšlo česky)
- klíčová publikace o filmové historii

Film jako umění (vyšlo česky)
- sborník textů řady raných i klasických filmových teoretiků

Jak číst film: James Monaco (vyšlo česky)
- vedle Bordwella základní literatura pro každého, kdo se začíná seriózně zajímat o film

Malé dějiny filmu: Jarek Kupsz (vyšlo česky)
- přes překonané nahlížení na filmovou historii prizmatem geniálních autorů a mistrovských děl jde o komplexní přehled dějin i méně zpracovávaných národních kinematografií

Poetika obrazů: Jean Epstein (vyšlo česky)
- sborník podstatné části díla klasického filmového teoretika

Rozhovory Hitchcock/Truffaut (vyšlo česky)
- kniha, která je sice z vědeckého hlediska překonaná, ale je tak nasáklá láskou k filmu, že se nikdy neomrzí

Rychlost a slzy: Karel Thein (vyšlo česky)
- sborník vynikajících Theinových textů o filmu

Skeptikové a těšitelé: Umberto Eco (vyšlo česky)
- z mnoha geniálních prací Umberta Eca

Hej zombie, jak ti říkají?

Určitě jste si všimli, že celý prosinec byl v rubrice grindhouse ve znamení nemrtvých. Navštívili jsme první zombie reality show. Koukli jsme se na zoubek nejznámějším kouskům tohoto žánru v žebříčku toho nejkultovnějších. Pak přišlo na přetřes něco historie a nakonec si povíme něco o tom jaké jsou lapálie s vybíráním samotných názvů těchto filmů a o některých bizarnostech s tím spojených.

Zombící ve filmech jsou fenomén, paradoxně stojící na pokraji veřejného zájmu o film celkově. Většina z nich si za svou minimální rotaci televizemi může ovšem sama. Jsou obvykle hodně béčkové a pokleslé a málokdy trikově zdařilé. Fenoménem uvnitř fenoménu je jejich pojmenovávání. Minimálně nad polovina obsahuje v názvu kouzelné slůvka ZOMBIE nebo DEAD. Často taky mají tyhle filmy hned několik názvů. Přeborníky v tomhle jsou Italové, kteří se neštítí přejmenovávat zahraniční klasiky a ani kvůli recyklaci a opakovaným uvedením úplně měnit názvy filmů! Bohužel právě neobvyklý název bývá na mnoha zombie filmech tím nejlepším. Však posuďte sami:

Začít můžeme u válek chtivých: Bloodsucking Nazi Zombies (1983), pokračovat klidně lákáním na lepé děvy: Erotic Nights of the Living Dead (1980). Co může být drsnější než takový: Hard Rock Zombies (1984), nebo Zombi Holocaust (1980)? A to že zombíci umí zabodovat i na poli uměleckém se snaží dokázat: Cannibal: The Musical (1996) nechvalně proslulé společnosti TROMA točící jedno sračkoidní (doslova) hororové béčko za druhým i třeba postarší Zombies on Broadway (1945). I na školáky je tu pamatováno: Zombie High neboli trochu polopatičtěji The School That Ate My Brain (1987). Někdy má název působit vyloženě co nejdivočeji a nejdivněji: Biker Zombies from Detroit (2002), Chopper Chicks in Zombietown (1989), I Was a Zombie for the F.B.I. (1982). Dají se vůbec tedy ještě trumfnout cyklističtí nemrtví ruku v ruce s agentským zombíkem?

(celý článek na gorille.cz - brzy vložím odkaz)