Legenda - slovenský seriál TETA

Čo by bol náš svet bez strašidiel? Kdo by ich raz rád neuviděl?

Seriál který jsem viděl poprvé jako malý prcek u babičky. Dokonale mě dostal. Kochejte se taky dobou kdy Jakubisko byl na vrcholu sil a kdy za pomoci Švankmajera stvořil něco, co v současnosti nemůže vzniknout. Bohužel

30 měsíců

je dlouhá doba ... nebo taky ne.

Může to být celkem šestero stěhování se do nového bytu.

Může to být dohromady sedmkrát změna práce. A to se do toho může vejít i nezapočítané dlouhodobé brigádničení.

Zároveň to může být období ve kterém celého půl roku hledáte bezvýsledně novou práci a pochybujete o svých schopnostech až do základu.

Během toho údobí se může stihnout projít jeden regulerní ročník prezenčního vysokoškolského studia a nějaké jazykové kurzy.

Během takového režimu je naprosto vyloučené mít čas na cokoliv jiného. Nebo ne?

Možná se v tom období dá ještě stihnout zhruba rok intenzivního psaní článků pro veřejnost.

Je to čas, kdy se dá odehrát několik desítek roliček před kamerou. Objet několik festivalů a vidět zhruba 180 filmů na velkém plátně během 10 měsíců.

Dá se při takovém tempu pravidelně pečovat o tělo cvičením? Ale dá...

Je to neuvěřitelné množství zážitků, vjemů, zkušeností a hlavně zběsilého úprku skrze život. Je to něco, co člověka může hrozně posílit. A zároveň je to něco, co už nikdy nikdy nikdy nechcete opakovat...

... protože to není život ...

EDIT 1/2015 - ale tohle přece je život, kámo :-)

Jeden chlapec

EDIT 1/2015
Hmmm teď přesně nevím kvůli které ženě tohle píš. nasnědě jsou dvě. Daleko důležitější je, že takové brečení, jako je zde v tomto textu, nemá sebemenší význam a ženským je ukradené. Takže tak, kámo :-)


Je to jedna z nejotřepanějších frází - zkušenosti jsou nepřenosné. Nebo taky za blbost se platí (většinou penězi, fakt :).

Nejsmutnější je to v lásce.

Každý člověk má nějaký žebříček hodnot. Někdo chce být rychle bohatý, jiný slavný, další dosáhnout uznávaného postavení a být poplácáván po zádech. Co je tohle platné, když jakmile pak dotyčný přijde domů, čekají tam na něj holé zdi. Přesně takový byl i chlapec z tohoto příběhu.

Ne tohle jsou všechno nedůležité věci, které občas jsou, občas ne. Nikdy nemůžete ovlivnit jak se zachovají jiní a brzy může následovat pořádný pád ... pěkně na držku.

Jediné opravdové hodnoty, na kterých se musí pracovat jsou zdraví, rodina a láska.

Byl jednou jeden chlapec. Doma byl strašně smutný a nešťastný. Hned jak to šlo, sebral se a vyjel na zkušenou do světa - do jednoho velkého města. A rozhodl se, že ať se stane cokoliv, tak se už nikdy nevrátí zpět...

Těch věcí se stalo spousta. Napřed se pilně učil svému řemeslu. Chtěl všem dokázat jak je dobrý. Pak zlenivěl, protože byl bez dozoru. Jen se poflakoval a dělal si co se mu líbilo.

Pak se přihodila jedna hrozná věc. Chlapec se musel začít chovat zodpovědně a dospěle. Jenže ještě nebyl ten správný čas. Stále to byl víc chlapec než muž.

Ten mladík se snažil. Popral se dobře a statečně s velkou ránou, která ho postihla. Bojoval. Moc pracoval. Opravdu moc. A to těžkou a nepříjemnou práci.

Ale stalo se to, že myslel jen na práci. Vše ostatní hodil za hlavu. Sice už nebyl sobecký jako dřív a ani materiálně založený. Pochopil (pozdě) význam rodiny. Ale úplně rezignoval na mezilidské vstahy. Byl jako buldog.

A v té době přišla ona. Ona byla šikovná a hodná. Asi se k onomu chlapci dokonale hodila. Jenže on byl slepý. Myslel si, že musí něco velkého dokázat aby za ní mohl jít.

A nedařilo se mu. Zažil velký pád. Musel hodně šetřit a hodně se snažit aby přežil. Bál se jí vše říct. Hloupě si myslel, že jej bez peněz nebude chtít. A stalo se, co se muselo stát.

Ona si našla samozřejmě někoho jiného. Někoho, kdo o ni dbal a byl na ni hodný. Teď s ním čeká miminko...

Chlapec konečně procitl. A teď ji musí jít poprosit o odpuštění, aby mohl jít v klidu a míru dál.

Snad se z něj konečně už stává muž. A snad dostane ještě šanci u jiné. Jedno ví jistě - už nikdy nesmí plánovat a musí brát věci tak, jak přicházejí...

Pro romantYky

muhehee

Bitches

Aby si náhodou někdo nezačal myslet, že jsem oduševnělý člověk :)



V traileru je všechno (krom zombíků) co by v dokonalém filmu mělo být:-). A mě zajímají dvě věci:

1, skutečně tohle pujde do tuzemských kin - neztratí nakonec Palace Pictures koule?

2, že by se na chvilku vrátil čas prsatých krváků Russe Meyera?

Trailer Pokrevní bratři

Tenhle film nezná skoro nikdo. Před deseti lety to byla malinkatá kultovka pro pár šílenců do neortodoxních krváků. Tady máte trailer:



A teď má symfonie smrti (ti, kdo film viděli, pochopí) pokračování. A má být nekompromisní, krvavé a hlavně eR-kové. Jen bez toho Daniela Defoe.



Já se strašně těším i bojím zároveň.

------
ne ne kecám. Nebo lépe řečeno - trochu si vás zkouším. Ten předchozí trailer je pouze zestřih původního filmu v novém cool kabátku pro současnost. Aspoň je vidět, že původní Svatí mají velkou fanouškovskou základnu ...

A teď už poutač na pokračování. Fakt :-)



Tak dobře - tady je doopravdy :o)

Trailer District 9 - krEveťáci jsou za dveřmi

Koukněte na první video ...
Tohohle chlapíka jménem Neill Blomkamp si všiml Peter Jackson a měl díky němu točit fakt hustý film podle počítačové hry ...
ale nedostal na něj, i přes tohle promo, prachy



a tak mu nový filmek musel zaplatit rovnou strejda Peter a my ho uvidíme v kinech už v půlce září ...



a já jsem zvědavý, zda se bude opakovat dva roky staré Monstrum a zda je nový Jacksonův chráněnec aspoň z poloviny tak dobrý jako J. J. Abrams ...

AKTUALIZOVÁNO:
A já to už viděl a jsem opravdu unešený (viz muj přetištěný komentář z čsfd)

Jednou za hodně dlouhý čas se objeví film od kterého nevíte moc co čekat a on vám v kině naprosto vytře zrak - po Moulin Rouge či Černý jestřáb sestřelen je takovým právě District 9. Perfektně namýchaný koktejl z právě Černého jestřába, Monstra, Mouchy a hlavně říznutý béčkovostí a přestřeleností Komanda. Luxusnější výplach jsem opravdu dlouho neviděl.

Stále žiju

jen teď vůbec nemám čas na jakékoliv psaní. Právě se totiž snažím překonat japonský národní rekord v počtu odpracovaných hodin za měsíc - a s 300 šedesátiminutovými zářezy se mi to jistě povede :o).

Nicméně i teď si najdu denně alespoň pár chvílek na vykecávání se přes facebook. Takže kdo chce, může si naťukat MARTIN RUUT KOVAŘÍK a dostane se mu při schválení přátelství, krom bezedné studnice mých hlubokomyslných ehm myšlenek, také mnoha bonusových materiálů v podobě fotek z natáčení atd ...

á něco málo z mého života (myšleno mých nedávných statusů):


-->zjistil dnes na pobočce své banky, že mu byl přidán v rámci "marketingové akce" na jeho úvěrovou kartu "bonus" 6000kč bez jeho souhlasu = během padesáti minut si to odsrala hned trojice poradkyň a zítra se mi bude telefonicky omlo...uvat vedoucí pobočky .. v těchto dnech fakt není dobré mě nasírat nebo se mnou polemizovat :o)

pracující: už jsem stihl skoro celou 17 sezonu simpsnů ... a mezitím si udělal pavouk síť uprostřed vchodových dveří do recepce. hmmm ...

v pondělí POPRVÉ :-D potěší svého současného (=bývalého) šéfa tím, že mu oznámí, že končí ... ten bude fakt rád :-)))

toho zažil za posledních 24 hodin opravdu až moc a připadá si jako by se vrátil z desetihodinového koncertu Rammstein ... a jde spááát = (skoro) mad sex orgy , zájezd německých gay stopařů, naprosto neskutečně nářezový District 9 a nakonec načančaného Avatara

-->Tohle je výběr jen z posledního víkendu a jak vidíte, tak se fakt "nenudím".

Bohové a monstra

James Whale byl génius - zformoval tvář filmovou hororu na 30 let dopředu a jeho Frankenstein s tváří Borise Karloffa je jedním z nejznámějších výjevů všech dob.



Nemám moc rád klasické životopisy. ěch kvalitních je pomálu. A opravdu dobrých životopisů o režiserech ještě daleko míň.

Film Bohové a monstra, popisující poslední měsíce Whaleova života, dost vybočuje z kolejí. Nestaví svého hrdinu na piedestal a nebojí se rafnout i do věcí o kterých většina lidí nerada slyší.

Sázavafest 2009

Tak si dovolím ve svém filmovo - osobnostním a přitom naprosto (schválně) neosobním blogu další hudební vsuvku.

Už mám letos docela plné zuby filmových akcí a festivalů, kde si furt dokolečka řeší ehm filmy. Tak jsem se o víkendu byl odreagovat na hudební komerční Sázavafest a mám tu pro vás pár postřehů.

Kdysi jsem býval praktický klučina z vesnice, který si poradí (ha ha ha). Ale co žiju už 7 let v Praze, tak je ze mě městká fifina.

Na festival jsem jel patřičně vybaven - nikdo jiný sebou netahal do polí kolečkový kufr - jen já měl takhle módní cool doplněk! A že v vyniknul i v rozbořených stanicích v Čerčanech a Kácově, kde jsem se s kolečkama prodíral štěrkem!

Původně měla jet větší skupina, ale nakonec jsme vyjeli jen ve dvou. Pro větší komfort jsem vzal hned dva stany ...

Menším nedostatkem se u toho většího z nich stalo, že jsme něměli návod - takže po 90 minutách jekého čachrování ve stanovém městečku zase putoval do báglu. (ano ostatní kolem se bavili a byla i připomínka, že kolík se musí zabodnout do země)

Ten druhý (z tesca :D) měl návod - takže po dvouhodinovém úsilí opravdu stál (ano stan jsem nestavěl už 3 roky, vlastně jsem ho stavěl podruhé v životě). A taky měl mít na délku 205cm - což se mi při mých 192cm jevilo jako docela praktické.

On těch 205cm měl, jenže i s "verandou" vně !!! Vevnitř bylo tak 170cm na délku. Což by ještě šlo, kdyby v tomhle stanu pro 1 a půl člověk menšího vzrůstu nemuseli spát dva chasníci s celkovou délkou 3,7 metru ... (raději nepřemýšlím, kde všude jsem měl vražené svoje kolena)

Samotný program festivalu byl celkem v pohodě. Rozumně rozvržený a krásně jsem stíhal to, co jsem chtěl stíhat.

Mooožná je trochu k zamyšlení fakt, že všechny borce a borky, které jsem obdivoval jako malý fakan v 90tých, jsem teď slyšel na jednom z řady každoročných (skoro) úplně stejných festů ... no nic. Ono lidi ne nadarmo říkají, že stačí vyjet na jednu akci za rok, aby člověk slyšel vše, co slyšet chce.

A na závěr nějaké alkoholické - porno - zvracící perličky ??? No nic no. Jsem už starší pán, tak jsem se jen kochal hudbou :-).