Tento týden bývá velmi záludný. Dokonale jsem se připravil na vánoční obžerství, jenže co následující dny, kdy je běžný pracovní i osobní režim konce roku stále dost rozhašený? Velmi lehce lze v této situaci podlehnout uspokojení ...
Mám zkušenost, že když nějaký týden (jako byl ten předchozí) značně polevím v životosprávě, bývá návrat k striktním pravidlum bolestivý a není lehký. Jak to probíhalo tentokrát?
1. Cukrovinky
Tentokrát přesně 1kg sladkostí. Byla to všehochuť. Pozitivem budiž, že oplatky a běžně prodávané cukrátka s umělými sladidly mi moc nejeli. Budu pozitivní - takže po 3kg z minulého týdne viditelný ústup. Krom toho hned 4 dny v tomto týdnu jsem se ničeho sladkého ani nedotkl. většina pochází ze sobotního úletu, kdy jsem byl večer hlavně psychicky nalomený = klasicky tedy zafungovalo obalit si nervy něčím sladkým.
2. Běžný jídelníček
Zase budu pozitivní - jen 1kg špatného jídla a vše ze silvestra + prvního ledna, kdy nebylo dost dobře možné hlídat si běžné zdroje přijmu jídla. Jinak výkyvy spíš díky mizerné kvalitě komerčních produktů. zde spokojenost.
3. Pohyb
Výrazné zlepšení oproti předchozím dvěma týdnům. Dvakrát klasické cvičení ve fitku, doplněné dvěma hodinami power jógy.
4. Pitný režim
Dal jsem si za úkol nacpat do sebe co nejvíce vody dopoledne. Dařilo se a blahodárně to zapůsobilo na stav organismu. O něco více se zlepšilo trávení.
Resume:
Kombinace výrazného úbytku cukrovinek + zkvalitnění množství přijaté čiré vody v rámci pitného režimu + 2x jóga blahodárně zapůsobila na moje klouby a značně pomohla regeneraci.
P.S. Příští týden bude (doufám) plně ve znamení příprav na zahájení regulerního třicetidenního programu WHOLE 30. Tohle teprve bude jízda :-)
P.P.S. Méně slibovacích P.S., KÁMO - raději více akce :-)
ZDRAVÍ. Stále více lidí začíná chápat, že peníze nejsou vše a začínají se řídit dle moudra "Ve zdravém těle zdravý duch." Jenže těch informací jak dosáhnout dokonalé tělesné a duševní harmonie je všude tolik a většinou velmi protichůdných ... Co je opravdu důležité...?
neděle 4. ledna 2015
čtvrtek 1. ledna 2015
2014
Rok 2014 pro mě byl zvláštní a plný věcí, které jsem dělal poprvé. něco se mi povedlo nad očekávání, něco jsem maximálně rozesral ... ale dost keců. Nejlíp vše vystihnu timhle postem, který jsem si šoupnul taky na facebook:
"Přátelé, chcete tu číst další bilanční příspěvek k roku 2014 ? Zajímá vás, jak jsem dobrý, co vše jsem zmáknul, jak umím věci nejlépe? Nezajímá, že :-D (navíc bych lhal, letos jsem hodně chyboval) -------- Takže si nechám své moudra pro sebe a raději se budu víc soustředit na to, aby 2015 byl lepší a abych já sam byl snad o kousek přínosnější pro ostatní než tomu bylo v roce 2014 ...:-)"
Tak, to by jako bilanční článek úplně stačilo ...
EDIT 7/1/2015
Dělal jsem si revizi textů z toho blogu. Ze zhruba 300 příspěvků, jsem to zkrouhnul o 40%. Bylo tu mraky zbytečné ubrečené hlušiny ... a též docela dost bilančních příspěvků. Tohle na aktivním blogu nemá co dělat!
"Přátelé, chcete tu číst další bilanční příspěvek k roku 2014 ? Zajímá vás, jak jsem dobrý, co vše jsem zmáknul, jak umím věci nejlépe? Nezajímá, že :-D (navíc bych lhal, letos jsem hodně chyboval) -------- Takže si nechám své moudra pro sebe a raději se budu víc soustředit na to, aby 2015 byl lepší a abych já sam byl snad o kousek přínosnější pro ostatní než tomu bylo v roce 2014 ...:-)"
Tak, to by jako bilanční článek úplně stačilo ...
EDIT 7/1/2015
Dělal jsem si revizi textů z toho blogu. Ze zhruba 300 příspěvků, jsem to zkrouhnul o 40%. Bylo tu mraky zbytečné ubrečené hlušiny ... a též docela dost bilančních příspěvků. Tohle na aktivním blogu nemá co dělat!
středa 31. prosince 2014
Jídelníček 25 (22.12.-28.12.14) - Vánoční běsnění
Vánoční šílení. Dobře jsem si pamatoval situaci kolem loňských vánoc. Těsně před začátkem svátků jsem měl svých obligátních 101kg a za sebou prvních pár hodin soustavného cvičení. jenže přes svátky jsem propadl obžerství a navíc se vůbec nehýbal. Výsledkem byl nárust na nepříjemných 105kg a první trénink v posilovně rovnající se malému peklu.
Letos to papírově mělo být ještě horší, protože v týdnu od 22. do 28. prosince mě čekala rodinná návštěva gurmánského ráje Vídně a pak doma vše možné od řízků k 6kg exkluzivního cukroví. Letos jsem do nejrizikovějšího týdne v roce šel s vahou 103,6kg a přesně s touhle váhou jsem jej taky zakončil.
Jak se mi to podařilo?
1.Naplánování si stravy a řízené obžerství
Dopředu jsem věděl, že nedokážu zároveň uhlídat kvalitní stravu a příjem cukru z vánočního sladkého cukroví, proto jsem si naplánoval, že běžný jídelníček budu co nejvíce dodržovat a meze si nebudu klást pouze v tom cukroví. Což považuji za zlatou střední cestu vzhledem k rozdaným kartam.
Ve Vídni jsem se striktně držel místních doner boxů, které vedle tučného kuřecího gyrosu a zeleninového salátu nebízejí i k tělu dostatečně friendly rýži. Doma jsem si dopředu naporoučel že chci k svátečnímu stolu co nejvíce ryb, ovoce a zeleniny. A až na 200g porci kachny jsem se udržel. Byla tam sice i slabší chvilka v podobě 150g klobásek a 100g sýra, ale to byla opravdu výjimka.
S cukrovím jsem se nijak netrápil. Baštil jsem jej jak jsem měl chuť a baštil jsem vydatně. Během svátků mi hřtánem propadlo 3,1kg sladkostí. Opravdu nemělo význam trpět a frustrovaně nadávat, že musím dodržovat pravidla a kazit si tak vánoce. Zajímavé je, že veškeré sladkosti jsem spotřeboval pouze v mezidobí pondělí až pátek, pak jsem zastavil bezbolestně jejich přívod a vrátil se ve zbytku týdne k tomu, co mě zdobilo celý prosinec = žádné sladké. A ani to nebolelo ...
2. Vyrovnávání překyselení organismu.
Z bodu 1 a zároveň mých loňských zkušeností jsem dobře věděl, že spořádám mraky sladkého, což nelze nechat bez odezvy. Bylo nutné do sebe naprat co nejvíce citrusového ovoce. To ideálně ráno, kdy se startuje metabolismus. Tentokrát jsem vynechal své obvyklé berličky v podobě pomerančů a sváteční týden denně začínal vymačkání dvou citronů. Navíc jsem objevil kouzlo domácí pálenky, v níž byl nakládaný zázvor.
3. Dostatek pohybu
Loni jsem se po proflákaných svátcích mohl sotva hýbat. Tentokrát jsem každý den tohoto týdne něco dělal. Mám během něj nastřádáno kolem 10 hodin procházek a navíc hned, jak to bylo možné, jsem naklusal na lehký trénink do posilovny - a to hnedle 26.12. (hmm ale musím taky opřiznat, že to byl jediný den v tomto týdnu kdy jsem cvičil).
Resume:
V zásadě to byl dle čísel mizerný týden. Zhruba 4kg nevhodného jídla, z toho 3kg sladkostí. Ovšem důležitejší bylo, že jsem z tohoto týdne odkráčel se stejnou vahou, s jakou jsme jej zahájil a to relativně plný energie.
P.S. Příště o záludném povánočním týdnu, kdy není dobré si myslet, že mám již vše nejhorší za sebou a nelze se uspokojit a polevit.
P.P.S: Příště méně P.S: a více činů, KÁMO ... :-)
Letos to papírově mělo být ještě horší, protože v týdnu od 22. do 28. prosince mě čekala rodinná návštěva gurmánského ráje Vídně a pak doma vše možné od řízků k 6kg exkluzivního cukroví. Letos jsem do nejrizikovějšího týdne v roce šel s vahou 103,6kg a přesně s touhle váhou jsem jej taky zakončil.
Jak se mi to podařilo?
1.Naplánování si stravy a řízené obžerství
Dopředu jsem věděl, že nedokážu zároveň uhlídat kvalitní stravu a příjem cukru z vánočního sladkého cukroví, proto jsem si naplánoval, že běžný jídelníček budu co nejvíce dodržovat a meze si nebudu klást pouze v tom cukroví. Což považuji za zlatou střední cestu vzhledem k rozdaným kartam.
Ve Vídni jsem se striktně držel místních doner boxů, které vedle tučného kuřecího gyrosu a zeleninového salátu nebízejí i k tělu dostatečně friendly rýži. Doma jsem si dopředu naporoučel že chci k svátečnímu stolu co nejvíce ryb, ovoce a zeleniny. A až na 200g porci kachny jsem se udržel. Byla tam sice i slabší chvilka v podobě 150g klobásek a 100g sýra, ale to byla opravdu výjimka.
S cukrovím jsem se nijak netrápil. Baštil jsem jej jak jsem měl chuť a baštil jsem vydatně. Během svátků mi hřtánem propadlo 3,1kg sladkostí. Opravdu nemělo význam trpět a frustrovaně nadávat, že musím dodržovat pravidla a kazit si tak vánoce. Zajímavé je, že veškeré sladkosti jsem spotřeboval pouze v mezidobí pondělí až pátek, pak jsem zastavil bezbolestně jejich přívod a vrátil se ve zbytku týdne k tomu, co mě zdobilo celý prosinec = žádné sladké. A ani to nebolelo ...
2. Vyrovnávání překyselení organismu.
Z bodu 1 a zároveň mých loňských zkušeností jsem dobře věděl, že spořádám mraky sladkého, což nelze nechat bez odezvy. Bylo nutné do sebe naprat co nejvíce citrusového ovoce. To ideálně ráno, kdy se startuje metabolismus. Tentokrát jsem vynechal své obvyklé berličky v podobě pomerančů a sváteční týden denně začínal vymačkání dvou citronů. Navíc jsem objevil kouzlo domácí pálenky, v níž byl nakládaný zázvor.
3. Dostatek pohybu
Loni jsem se po proflákaných svátcích mohl sotva hýbat. Tentokrát jsem každý den tohoto týdne něco dělal. Mám během něj nastřádáno kolem 10 hodin procházek a navíc hned, jak to bylo možné, jsem naklusal na lehký trénink do posilovny - a to hnedle 26.12. (hmm ale musím taky opřiznat, že to byl jediný den v tomto týdnu kdy jsem cvičil).
Resume:
V zásadě to byl dle čísel mizerný týden. Zhruba 4kg nevhodného jídla, z toho 3kg sladkostí. Ovšem důležitejší bylo, že jsem z tohoto týdne odkráčel se stejnou vahou, s jakou jsme jej zahájil a to relativně plný energie.
P.S. Příště o záludném povánočním týdnu, kdy není dobré si myslet, že mám již vše nejhorší za sebou a nelze se uspokojit a polevit.
P.P.S: Příště méně P.S: a více činů, KÁMO ... :-)
Jídelníček 24 (15.12. - 21.12) - Nejčistší týden
Poslední adventní týden před vánoci byl hodně dobrý. Celkově mám v sobě od 1 do 21 prosince pouze 150g cukrovinek. Chuť na sladké téměř žádná. Tento třítýdenní výpadek přehnaného množství (vesměs továrně vyráběného) cukru a mnohem silnějších sladidel se pozitivně podepsal i na mé svěžesti. Málokdy bývám nyní unavený a většinou jsem čilý již od rána, což by měl být správný stav.
Trochu mě štve aktuální váha. S úbytkem cukrů šla lehce dolů, nicméně 103kg je prostě moc - dlouhodobě se totiž pohybuji kolem 100kg. Za aktuální váhový přírustek mohou dvě věci
- nedostatek pohybu v posledních týdnech, kdy cvičívám jen sporadicky
- a také příliš mnoho smaženého kuřecího masa. (grilované, řízky, kalorické kůžičky)
K tomu jsem si zvykl na příliš vydatné obědy ve stylu sněz co můžeš. Sice je absolvuji v indické a čínské restauraci, tedy relativně nejméně škodlivých stravovacích zařízeních, ale všeho moc škodí.
Ideální je totiž schéma velká snídaně, pak ovoce, klasický oběd a zbytek dne už jen dozobávat, k večeři hlavně zelenina.
Navíc mám zpomalený metabolismus a musím jej znova nastartovat, což se povede jen pomocí časných snídaní po probuzení + větší pohybové aktivity.
Resume:
celkem pouze 850g špatného jídla, z toho 50g cukroví a pitný režim ve výborném stavu z hlediska složení, ale slabší je to na kvantitu - málo piju a tím pádem málo prošťouchávám vnitřní orgány, tak potřebné k správnému trávení a rychlému metabolismu.
P.S. jsem zvědavý jak se popasuji s vánočním týdnem.
Tak jo = můj horoskop pro tento rok
Vstup do nového roku u vás může být ve znamení náhlého propuknutí nějakého intenzivního vztahu. Může to být něco, co je známé jako láska na první pohled, nebo to prostě může být nějaký úlet, ze kterého se budete poněkud více vzpamatovávat.Blíženci - horoskop 2015
Naštěstí zdraví a kondice by u vás měly být na velmi dobré úrovni, takže vše docela dobře ustojíte. Pokud se ovšem pustíte do boje s opačným pohlavím, což je docela pravděpodobné, tak vězte, že nadít se můžete akorát prohry. Boj s opačným pohlavím se totiž vyhrát nedá.
Počátek jara pro vás pravděpodobně bude ve znamení nejrůznějších omezení a zkoušek. Týkat se to bude zejména vztahů a zdraví. Ve financích to ale bude docela dobré. Nadít se můžete i nečekaných příjmů. V kariérových záležitostech budete těmi, kdo bude ochoten vzít věci do svých rukou.
Léto u vás může být zabarveno touhou po poznání a vzdělávání. Je tak pravděpodobné, že budete chtít vyrazit někam do světa nebo doma absolvovat nějaký kurz, seminář či něco jiného, co vás bude zajímat.
Úročit by se to pak mohlo v měsících podzimních, kdy budete hýřit tvůrčími aktivitami a je možné, že přijdete s novými projekty. Ty by mohly být úspěšné. Pokud to ovšem přeženete a budete, jak je to u vás zvykem, chtít sedět na více židlích, pak je možné, že se z toho budete poněkud hroutit. Bude tedy dobré vše si řádně rozvážit a zaměřit se jen na jednu oblast. To by se pak mělo projevit koncem roku příznivými dopady
Zdroj: http://ona.idnes.cz/horoskop-2015-cxt-/vztahy-sex.aspx?c=A141218_150652_vztahy-sex_jup#utm_source=sph.idnes&utm_medium=richtext&utm_content=top6
POZNÁMKA OD MARŤI:
NO, KDYBY MI TO TAKHLE NĚJAK VYŠLO, BUDU JEN HROZNĚ RÁD. PODOBNĚ SI TENTO ROK TOTIŽ DOOPRAVDY PŘEDSTAVUJU ...
středa 17. prosince 2014
Jak jsem se (ne)zbláznil
TENTO TEXT JE PRIMÁRNĚ PRO IDNES.CZ, PROTO SE V NĚM VRACÍM K UŽ NĚKOLIKRÁT PROBRANÉMU TÉMATU. ALE TOHLE JE SKUTEČNĚ JIŽ NAPOSLEDY.
Jak být úspěšným, jak zbohatnout, jak získat první milión, jak se stát osobností, jak zhubnout, jak šikovně manipulovat okolím, jak se vyznat v psychice ostatních ... Jak jak jak jak ... V každém větším knihkupectví mají podobných návodů na zdokonalení života mraky.
Tyhle publikace jsou šikovným byznysem. Pár z nich jsem prolistoval, několik ve své dřívější naivitě přečetl a zodpovědně můžu říci, že valná část má značně podobnou strukturu. Nic objevného v 98,73% z nich nenajdete. Jsem si dokonce jistý, že autoři těch novějších opisovali ze starších bratříčků. Za sebe bych doporučil pouze dvě motivačně-rozvojové publikace. Ale o tom až v závěru tohoto textu, teď mám totiž silné nutkání vykecat se světu se svými zkušenostmi.
Naložím si co nejvíc to půjde, jsem přeci polobůh
Na podzim 2012 jsem byl naducané selátko, při 195cm "velkolepých" 118kg, k tomu připočtu bolesti nohou a zjištění, že mám extrémně vysoký cholesterol. Nic z toho není na čerstvého třicátníka úplně k chlubení. Byl jsem poměrně lenivý i v oblasti duševního rozvoje. Z beletrie jsem vyznával pouze letáky do KFC a Burger Kingu a celkově se tak nějak soustředil hlavně na vydělávání peněz. Bla bla bla
Teď to zkrátím. Vloni jsem trochu šel do sebe, začal sportovat, k povinné četbě přidal i něco málo víc než jen žrácí slevové kupony, zhubnul na cca 100kg atd. Prostě happyend. Bla bla bla.
Letos na jaře, pod vlivem čerstvého nařečtení několika motivačních knih (Zrozen k běhu, Jez a běhej atd = rád běhám :-) ) jsem došel k dojmu, že bych měl sám taky předvést něco zcela mimořádného. Něco na hraně mých možností. Ukázat světu, že jsem zde a jsem připraven navléknout si červenou pláštěnku a vzlétnout k oblakům, zachraňovat davy potřebných. Jenže jsem chtěl vše hned a chtěl toho hodně. Podrobněji jsem se z toho vypsal v mém blogu Jak být člověkem - čtyři dohody , znova to tu pitvat nebudu. Ostatně tohle není psychologická poradna, víme.
Rychle, rychle - musím toho tolik udělat!
Takže jsem si na letošek nasekal mraky předsevzetí a s chutí se pustil do jejich plnění. Prvního půl roku to bylo ještě hodně fajn. Ale plácáním tu o tom, jak jsem co zase vylepšil, Vás tu unavovat nebudu. Tohle Vám nic nedá.
Daleko zásadnější je, že jsem si, lehce zblblý, načetl ještě víc chytrých knížek - jak zacházet s emocemi, jak být efektivnější, jak superzdravě jíst ... jak jak jak ... Ale neuvědomil jsem si, že jaksi nejsem robot. Obklopen vzletnými myšlenkami, jsem podlehl frustraci a upadl na pár měsíců do obludné nepohody z toho, že jsem dělal mraky věcí a nic pořádně.
Klídek přátelé, ono to nějak dopadne. Opravdu.
Dostal jsem se do silné agonie, hraničící až skoro s nenávistí k sobě samému. To vše pro blud nutnosti plnit naprosto neadekvátní předsevzetí. Posledních pár měsíců jsem se tím pádem motal v pěkně začarovaném kruhu. Vlastně mi docvaklo až teprve teď v prosinci, že sice jo - mít velké cíle je fajn a povznášející. Určitě bychom se všichni měli snažit na sobě pracovat. Ale všeho s mírou. vše má svůj čas. Nejde dělat dlouhodobě najednou pět-šest věcí. Zcvoknete se z toho.
Vždy je dobré soustředit se na jednu, maximálně dvě nové činnosti a ty trpělive postupně zdokonalovat. A taky se vybodněte na všemožné motivační hesla a hlavně si neklaďte konkrétní data, které se většinou stanou balvanem. Například když se chci naučit cizí řeč, je dobré si dát nějaké mantinely, ale ne termíny, přes které vlak nejede. Ono na papíře v chytré knize to ypadá dobře, ale přijdou nečekané události - nemoci, potíže v práci či soukromí, mimořádné výdaje atd. Vždy se něco semele. Takže jo, mějme smělé plány, ale berme to s nadhledem. Lidský život trvá 70 - 80 roků a stihnout se toho za něj dá opravdu hodně. Pokud nebudu zbytečně spěchat ...
Umění války, vedené odpradávna
A co ty dvě zázračné knihy, slibované v úvodu článku? První z nich byla napsána v Číně před 2500 léty válečným stratégem Sun-c a jmenuje se UMĚNÍ VÁLKY. Zprvu jsem si při listování kapitolami Pohyb vojska, Povaha krajiny či Útok ohněm, ťukal na čelo, co že to je za blbost. Pak jsem se do ní začetl a pochopil jsem. Je až k nevíře, že zásady a metody konfrontace s protivníkem z dávných dob a ze vzdálené civilizace lze s úspěchem použít i v dnešní době.
Nauka, která tvoří obsah této knihy, nevyžaduje žádnou vědeckou průpravu a je přístupná všem čtenářům. Lze ji použít při jednání, vymáhání pohledávek, v marketingu, reklamě, sportu, v konkurenčním boji, při řízení kolektivu nebo obraně vlastních zájmů. Dokonce i v situaci, kdy vam jde o nějakou ženskou. Pochopit, že je lepší stáhnout se do ústraní, když vím, že nejsem dostatečně silný. Za jakých okolností se nejlépe zaútočí.... Je to tam. Sám jsem pod vlivem téhle knihy musel hned několikrát přiznat sám svému egoistějšímu já, že kolikrát by bylo nejrozumnější stáhnout ocas, přeskupit síly mé "armády" a vymyslet jinou strategii pro další útok.
Buzerlístkem k tvorbě lepšího já
Druhou z mnou adorovaných knih nejspíše většina z vás již zná. KONEC PROKRASTINACE Petra Ludwiga je už 2 roky hitem knižního trhu a má na kontě desítku dotisků s nákladem 45 tisíc výtisků. Pojednává o chorobném odkládání povinností a s ním spojeným lelkováním. Sám jsem kolikrát schopný třeba hodinu brouzdat po facebooku, než abych se přinutil udělat krátký, leč nezbytný pětiminutový úkon v domácnosti.
Konec prokrastinace stojí za přečtení komplet, já z něj vyzdvyhnu dvě věci. První z nich je tvorba seznamu úkonů - buzerlístuk, které budu vykonávat denně. Za jejich dodržování si do mnou vytvořené týdenní tabulky dám zelený puntík, za flákání naopak červený. Můj buzerlístek má aktuálně 26 každodenních úkonů a píši si jej už 47 týdnem. Jelikož jsem nebyl na vojně, tak mám na dostávání se do latě tady tohle. Druhou věcí, která mě nejvíc bacila do hlavy, bylo zamýšlení nad tím ignorovat přehlcenost světa informacemi. Naopak jde o to snažit se vždy soustředit na co nejužší obor dovedností a co nejužší problém.A vidíte jak se to krásně propojilo -prostě nedělat příliš věcí najednou.
Takže klídek, přátelé. Ono to opravdu nějak dopadne.
Máte také zkušenosti s příliš smělými cíly?
Ovlivňují Vás motivační knihy?
Jakou jinou dobrou znáte?
Umíte zacházet se svým časem?
Diskuse je Vaše ...
Jak být úspěšným, jak zbohatnout, jak získat první milión, jak se stát osobností, jak zhubnout, jak šikovně manipulovat okolím, jak se vyznat v psychice ostatních ... Jak jak jak jak ... V každém větším knihkupectví mají podobných návodů na zdokonalení života mraky.
Tyhle publikace jsou šikovným byznysem. Pár z nich jsem prolistoval, několik ve své dřívější naivitě přečetl a zodpovědně můžu říci, že valná část má značně podobnou strukturu. Nic objevného v 98,73% z nich nenajdete. Jsem si dokonce jistý, že autoři těch novějších opisovali ze starších bratříčků. Za sebe bych doporučil pouze dvě motivačně-rozvojové publikace. Ale o tom až v závěru tohoto textu, teď mám totiž silné nutkání vykecat se světu se svými zkušenostmi.
Na podzim 2012 jsem byl naducané selátko, při 195cm "velkolepých" 118kg, k tomu připočtu bolesti nohou a zjištění, že mám extrémně vysoký cholesterol. Nic z toho není na čerstvého třicátníka úplně k chlubení. Byl jsem poměrně lenivý i v oblasti duševního rozvoje. Z beletrie jsem vyznával pouze letáky do KFC a Burger Kingu a celkově se tak nějak soustředil hlavně na vydělávání peněz. Bla bla bla
Teď to zkrátím. Vloni jsem trochu šel do sebe, začal sportovat, k povinné četbě přidal i něco málo víc než jen žrácí slevové kupony, zhubnul na cca 100kg atd. Prostě happyend. Bla bla bla.
Letos na jaře, pod vlivem čerstvého nařečtení několika motivačních knih (Zrozen k běhu, Jez a běhej atd = rád běhám :-) ) jsem došel k dojmu, že bych měl sám taky předvést něco zcela mimořádného. Něco na hraně mých možností. Ukázat světu, že jsem zde a jsem připraven navléknout si červenou pláštěnku a vzlétnout k oblakům, zachraňovat davy potřebných. Jenže jsem chtěl vše hned a chtěl toho hodně. Podrobněji jsem se z toho vypsal v mém blogu Jak být člověkem - čtyři dohody , znova to tu pitvat nebudu. Ostatně tohle není psychologická poradna, víme.
Rychle, rychle - musím toho tolik udělat!
Takže jsem si na letošek nasekal mraky předsevzetí a s chutí se pustil do jejich plnění. Prvního půl roku to bylo ještě hodně fajn. Ale plácáním tu o tom, jak jsem co zase vylepšil, Vás tu unavovat nebudu. Tohle Vám nic nedá.
Daleko zásadnější je, že jsem si, lehce zblblý, načetl ještě víc chytrých knížek - jak zacházet s emocemi, jak být efektivnější, jak superzdravě jíst ... jak jak jak ... Ale neuvědomil jsem si, že jaksi nejsem robot. Obklopen vzletnými myšlenkami, jsem podlehl frustraci a upadl na pár měsíců do obludné nepohody z toho, že jsem dělal mraky věcí a nic pořádně.
Klídek přátelé, ono to nějak dopadne. Opravdu.
Dostal jsem se do silné agonie, hraničící až skoro s nenávistí k sobě samému. To vše pro blud nutnosti plnit naprosto neadekvátní předsevzetí. Posledních pár měsíců jsem se tím pádem motal v pěkně začarovaném kruhu. Vlastně mi docvaklo až teprve teď v prosinci, že sice jo - mít velké cíle je fajn a povznášející. Určitě bychom se všichni měli snažit na sobě pracovat. Ale všeho s mírou. vše má svůj čas. Nejde dělat dlouhodobě najednou pět-šest věcí. Zcvoknete se z toho.
Vždy je dobré soustředit se na jednu, maximálně dvě nové činnosti a ty trpělive postupně zdokonalovat. A taky se vybodněte na všemožné motivační hesla a hlavně si neklaďte konkrétní data, které se většinou stanou balvanem. Například když se chci naučit cizí řeč, je dobré si dát nějaké mantinely, ale ne termíny, přes které vlak nejede. Ono na papíře v chytré knize to ypadá dobře, ale přijdou nečekané události - nemoci, potíže v práci či soukromí, mimořádné výdaje atd. Vždy se něco semele. Takže jo, mějme smělé plány, ale berme to s nadhledem. Lidský život trvá 70 - 80 roků a stihnout se toho za něj dá opravdu hodně. Pokud nebudu zbytečně spěchat ...
Umění války, vedené odpradávna
A co ty dvě zázračné knihy, slibované v úvodu článku? První z nich byla napsána v Číně před 2500 léty válečným stratégem Sun-c a jmenuje se UMĚNÍ VÁLKY. Zprvu jsem si při listování kapitolami Pohyb vojska, Povaha krajiny či Útok ohněm, ťukal na čelo, co že to je za blbost. Pak jsem se do ní začetl a pochopil jsem. Je až k nevíře, že zásady a metody konfrontace s protivníkem z dávných dob a ze vzdálené civilizace lze s úspěchem použít i v dnešní době.
Nauka, která tvoří obsah této knihy, nevyžaduje žádnou vědeckou průpravu a je přístupná všem čtenářům. Lze ji použít při jednání, vymáhání pohledávek, v marketingu, reklamě, sportu, v konkurenčním boji, při řízení kolektivu nebo obraně vlastních zájmů. Dokonce i v situaci, kdy vam jde o nějakou ženskou. Pochopit, že je lepší stáhnout se do ústraní, když vím, že nejsem dostatečně silný. Za jakých okolností se nejlépe zaútočí.... Je to tam. Sám jsem pod vlivem téhle knihy musel hned několikrát přiznat sám svému egoistějšímu já, že kolikrát by bylo nejrozumnější stáhnout ocas, přeskupit síly mé "armády" a vymyslet jinou strategii pro další útok.
Buzerlístkem k tvorbě lepšího já
Druhou z mnou adorovaných knih nejspíše většina z vás již zná. KONEC PROKRASTINACE Petra Ludwiga je už 2 roky hitem knižního trhu a má na kontě desítku dotisků s nákladem 45 tisíc výtisků. Pojednává o chorobném odkládání povinností a s ním spojeným lelkováním. Sám jsem kolikrát schopný třeba hodinu brouzdat po facebooku, než abych se přinutil udělat krátký, leč nezbytný pětiminutový úkon v domácnosti.
Konec prokrastinace stojí za přečtení komplet, já z něj vyzdvyhnu dvě věci. První z nich je tvorba seznamu úkonů - buzerlístuk, které budu vykonávat denně. Za jejich dodržování si do mnou vytvořené týdenní tabulky dám zelený puntík, za flákání naopak červený. Můj buzerlístek má aktuálně 26 každodenních úkonů a píši si jej už 47 týdnem. Jelikož jsem nebyl na vojně, tak mám na dostávání se do latě tady tohle. Druhou věcí, která mě nejvíc bacila do hlavy, bylo zamýšlení nad tím ignorovat přehlcenost světa informacemi. Naopak jde o to snažit se vždy soustředit na co nejužší obor dovedností a co nejužší problém.A vidíte jak se to krásně propojilo -prostě nedělat příliš věcí najednou.
Takže klídek, přátelé. Ono to opravdu nějak dopadne.
Máte také zkušenosti s příliš smělými cíly?
Ovlivňují Vás motivační knihy?
Jakou jinou dobrou znáte?
Umíte zacházet se svým časem?
Diskuse je Vaše ...
neděle 14. prosince 2014
Jídelníček 23 (8.-14.12.) - Vítězství zajetých pořádků
Na takový týden jsem čekal jako na smilování. Po strašně dlouhé době nimrání se v nesmyslech a přešlapování na místě, jde v pořadí o druhý týden za sebou, kdy jím dobře a to opravdu dost dobře. Tentokrát mám na kontě v průměru pouhých 100g nezdravých potravin na den. Držím sí navíc sérii 13 dní v řadě, kdy jsem se nedotknul žádného cukroví, oplatků, čokolád, buchet, dortíků ...a vůbec mi to nechybí.
Po dlouhé době tu mám rovněž pár zajímavých věcí k pozorování:
1.
Jsem lehce unaven, což je dáno právě absencí pravidleného předávkovávání sebe sama sladkostmi. Podle mých chytrých knížek tento pocit brzy odezní. Úplně stejné jsem to totiž měl když jsem si před cca 100 dny odvykal na energeťáky.
2.
Mám problémy se spalováním. Můj metabolismus je zpomalený. Vím to už déle - nechal jsem si v září udělat testy a dozvěděl se, že můj metabolismus odpovídá cca 38-39 letému muži. Správně bych jej měl mít jako aktivní sportovec na úrovni 25-letého. Tohle pociťuji špatným trávením. Ráno, kdy mám být po probuzení hladový a automaticky přijímat potravu, hlad nemám. I během dne mám potíže s trávením jídel.
3.
Pokud udržím podobnou úroveň stravování ještě 2-3 týdny, odvážím se začátkem ledna podstoupit komplexní třicetidenní program WHOLE 30, který spočívá v důkladném pročištění střev a zanesených vnitřních orgánů. Konkrétně jde o osekání jídelníčku pouze na maso, ryby, vejce, zeleninu a ovoce. Z dřívějšího zářijového pokusu moc dobře vím, že taková změna opravdu není prdel a musím na ní být správně naladěn. Tak snad mi to vydrží.
4.
Pořád mám velké bolesti kolenních kloubů pokud je mám v klidové poloze, pokrčené v úhlu 90 stupňů - už pro tohle je nutné abych se v lednu pokusil zvládnout celé WHOLE 30 a definitivně si určil, co přesně způsobuje moje dlouhodobé chronické záněty. Už teď vím, že mým střevům dělají zle veškeré luštěniny a mléčné výrobky mě zanášejí. Ještě potřebuji srovnání jak funkčnost mého těla ovlivňují obiloviny bezlepkové (těstoviny) i lepkové (pečivo) a co se mnou udělá dlouhodobý výpadek cukru a osekání příjmu tuků z olejů a semen.
P.S: jestli jsem se nezbláznil, když si sem píši zkonzumované jídlo na stovky gramů? A pak to takhle důkladně pitvám? Vy, kdo čtete tento blog, berte prosím v potaz, že chci mít konkrétně pod kontrolou co přesně se mnou jaká situace udělala. Má ambice totiž nekončí jen tímto blogem, ale to je ještě běh na dlouhou trať.
P.P.S. Co takhle méně P.S. a raději více činů, KÁMO ?! :-)
Po dlouhé době tu mám rovněž pár zajímavých věcí k pozorování:
Jsem lehce unaven, což je dáno právě absencí pravidleného předávkovávání sebe sama sladkostmi. Podle mých chytrých knížek tento pocit brzy odezní. Úplně stejné jsem to totiž měl když jsem si před cca 100 dny odvykal na energeťáky.
2.
Mám problémy se spalováním. Můj metabolismus je zpomalený. Vím to už déle - nechal jsem si v září udělat testy a dozvěděl se, že můj metabolismus odpovídá cca 38-39 letému muži. Správně bych jej měl mít jako aktivní sportovec na úrovni 25-letého. Tohle pociťuji špatným trávením. Ráno, kdy mám být po probuzení hladový a automaticky přijímat potravu, hlad nemám. I během dne mám potíže s trávením jídel.
3.
Pokud udržím podobnou úroveň stravování ještě 2-3 týdny, odvážím se začátkem ledna podstoupit komplexní třicetidenní program WHOLE 30, který spočívá v důkladném pročištění střev a zanesených vnitřních orgánů. Konkrétně jde o osekání jídelníčku pouze na maso, ryby, vejce, zeleninu a ovoce. Z dřívějšího zářijového pokusu moc dobře vím, že taková změna opravdu není prdel a musím na ní být správně naladěn. Tak snad mi to vydrží.
4.
Pořád mám velké bolesti kolenních kloubů pokud je mám v klidové poloze, pokrčené v úhlu 90 stupňů - už pro tohle je nutné abych se v lednu pokusil zvládnout celé WHOLE 30 a definitivně si určil, co přesně způsobuje moje dlouhodobé chronické záněty. Už teď vím, že mým střevům dělají zle veškeré luštěniny a mléčné výrobky mě zanášejí. Ještě potřebuji srovnání jak funkčnost mého těla ovlivňují obiloviny bezlepkové (těstoviny) i lepkové (pečivo) a co se mnou udělá dlouhodobý výpadek cukru a osekání příjmu tuků z olejů a semen.
P.S: jestli jsem se nezbláznil, když si sem píši zkonzumované jídlo na stovky gramů? A pak to takhle důkladně pitvám? Vy, kdo čtete tento blog, berte prosím v potaz, že chci mít konkrétně pod kontrolou co přesně se mnou jaká situace udělala. Má ambice totiž nekončí jen tímto blogem, ale to je ještě běh na dlouhou trať.
P.P.S. Co takhle méně P.S. a raději více činů, KÁMO ?! :-)
středa 10. prosince 2014
Jídelníček 20 až 22 (17.11. - 7.12.) - Marné točení se v kruhu
20 TÝDEN (17. - 23. 11.)
V tomto týdnu proběhla třídenní návštěva rodičů na Moravě. Zde jsem se nijak nehlídal. Zbytek týdne byl opět chabý. Žádná pořádná snaha o zlepšení. Ani se mi o otm nechce moc psát. Mizerný výsledek.
Závěr:
4kg svinstva, z toho 1,8kg sladkosti
21 TÝDEN (24. - 30.11.)
Jako bych úplně ztratil zájem o to na sobě makat. Opět se opakují dvě klasické chyby. První je, že si skoro každý den zobnu 100-150g výrobek něčeho z fastfoodu nebo vyráběného z polotovaru. navíc jsem se ani tentokrát nesnažil nijak bojovat s touhou po sladkostech.
nesladké jídlo je už ovšem celkem v přijatelných mezích. tam jsem se intuitivně přeci jen vrátil z větší části k prvopotravinam.
Závěr:
Špatně 2,7kg jídla, z toho 1kg sladkosti. Navrch 0,3l limonáda
22 TÝDEN (1.12. - 7.12.)
Strašně moc bych si přál, aby tento týden byl tím, který zvrátí vývoj předchozích a probere mě z letargie, do níž jsem od léta postupně zapadl. V soukromém životě se mi totiž stala zásadní situace, kdy jsem si uvědomil, že věci, s nimiž jsem počítal jako s neměnnou jistotou, tak nebudou. prostě jsem dostal pořádně přes čumák, což se pozitivně projevilo i v mém stravování.
Špatně bylo vlastně jen větší množství suchého chleba, obsahujícího lepek a dvě víkendové jídla, které měli horší kvalitu, než jsem očekával.
Závěr:
Pouze 1kg špatného jídla, z čehož pouze 100g sladkostí. Moc se modlím sám k sobě aby to nebyl pouze výstřel do tmy, ale aby mě to znovu kvalitně nastartovalo.
Občas pořádný debakl a nutnost zvedat se ze země prospějí věci. Uvidíme ...!
Jídelníček 17 až 19 (27.10. - 16:11.) - Přežírání se sladkostmi
Pokračuji v detailním zapisování si všeho, co sním. Stejně jako minulý článek, je i tento dost pochmurné čtení.
17 TÝDEN (26.10. - 2.11)
Jediné, co je pozitivn, je fakt, že moje taktika z šestnáctého týdne zabrala. Po tom, co jsem se minulý týden schválně cpal lineckým pečivem, jsem si je v tomto dál pouze jednou. Klasické jídlo bylo relativně ucházející, ale bylo v tom příliš polotovarů a závodně zpracovaných věcí jako paštiky a uzeniny. Pitný režim se po jednotýdenním výkyvu vrátil čistě k vodě a čaji.
Dlouhodobým problémem je i tentokrát sladké. Lineckého pečiva sice znatelně ubylo, ale hned několikrát jsem se byl rozšoupnout v cukrárně. Takže opět nahrazení jedné sladké věci druhou.
Závěr:
Pitný režim v pořádku, ale celkem 3,5kg blafů, z nichž bylo 3kg sladkostí. Opět velmi špatná bilance.
18 TÝDEN (3.11. - 9.11.)
Opět se mi na týdenní přehled dívá špatně. Lehce postupně vracím do snesitelnějšího normálu sladkosti. O to víc jsem se rozežral v bílém pečivu, paštikách a uzeninách. Poslední týdny se prakticky nijak nekrotím a jím si rezignovaně co chci. Na většinu z těchto špatných věcí si navíc organismus rychle zvyká a uzeniny a spol mu opět chutnají. Těžce budované návyky z prvních třinácti týdnů během těchto dalších pěti berou za své a vracím se jídelníčkem k dlouhodobému stavu.
O tomto jevu jsem si leccos načetl. Prý je normální, že časem selžeme a stravovací návyky vrátime tam, kde byli léta.
Závěr:
Špatně 3,2kg jídla, z toho 1,3kg sladkostí. navrh 0,8l coca cola
19 TÝDEN (10.11. - 16.11.)
Jestliže propad v kvalitě stravování začal 14 týdnem a vrchol měl v 16 týdnu, následuje postupný pomalý návrat do zaběhnutých pořádků. Nijak jsem se netýrál. Vybíral jsem si jídla, na které jsem měl chuť.
Dokonce jsem si jistý, že kdybych si podrobně nezapisoval vše, co sním, měl bych zpětně pocit, že tento týden jsem jedl hodně zdravě. pravdou ale je, že každý den jsem si zobnul nějaký nesmysl. Plíživě se mi tam pokaždé vloudilo pár set gramů nepatřičností.
Závěr:
2kg špatně, z toho 1kg sladkosti + 1l slazený džus
17 TÝDEN (26.10. - 2.11)
Jediné, co je pozitivn, je fakt, že moje taktika z šestnáctého týdne zabrala. Po tom, co jsem se minulý týden schválně cpal lineckým pečivem, jsem si je v tomto dál pouze jednou. Klasické jídlo bylo relativně ucházející, ale bylo v tom příliš polotovarů a závodně zpracovaných věcí jako paštiky a uzeniny. Pitný režim se po jednotýdenním výkyvu vrátil čistě k vodě a čaji.
Dlouhodobým problémem je i tentokrát sladké. Lineckého pečiva sice znatelně ubylo, ale hned několikrát jsem se byl rozšoupnout v cukrárně. Takže opět nahrazení jedné sladké věci druhou.
Závěr:
Pitný režim v pořádku, ale celkem 3,5kg blafů, z nichž bylo 3kg sladkostí. Opět velmi špatná bilance.
18 TÝDEN (3.11. - 9.11.)
Opět se mi na týdenní přehled dívá špatně. Lehce postupně vracím do snesitelnějšího normálu sladkosti. O to víc jsem se rozežral v bílém pečivu, paštikách a uzeninách. Poslední týdny se prakticky nijak nekrotím a jím si rezignovaně co chci. Na většinu z těchto špatných věcí si navíc organismus rychle zvyká a uzeniny a spol mu opět chutnají. Těžce budované návyky z prvních třinácti týdnů během těchto dalších pěti berou za své a vracím se jídelníčkem k dlouhodobému stavu.
O tomto jevu jsem si leccos načetl. Prý je normální, že časem selžeme a stravovací návyky vrátime tam, kde byli léta.
Závěr:
Špatně 3,2kg jídla, z toho 1,3kg sladkostí. navrh 0,8l coca cola
19 TÝDEN (10.11. - 16.11.)
Jestliže propad v kvalitě stravování začal 14 týdnem a vrchol měl v 16 týdnu, následuje postupný pomalý návrat do zaběhnutých pořádků. Nijak jsem se netýrál. Vybíral jsem si jídla, na které jsem měl chuť.
Dokonce jsem si jistý, že kdybych si podrobně nezapisoval vše, co sním, měl bych zpětně pocit, že tento týden jsem jedl hodně zdravě. pravdou ale je, že každý den jsem si zobnul nějaký nesmysl. Plíživě se mi tam pokaždé vloudilo pár set gramů nepatřičností.
Závěr:
2kg špatně, z toho 1kg sladkosti + 1l slazený džus
Jídelníček 14 až 16 (6.10. - 26.10.) - Experimenty a vytloukání klínu klínem
Pravidelně si zapisuji vše co sním a vypiji. Mám tak dokonalý přehled o plnění svých cílů a hlavně si tímto způsobem nic neidealizuji a vždy se můžu přesně ohlédnout za konkrétním týdnem:
14 TÝDEN:
Běžná strava v režimu snídaně - obě´d večeře + svačínky byla celkem uspokojivá. V podstatě jsem jedl pouze to, co jsem si uvařil + nezávadnou kuchyni. Pár selhání tu ovšem bylo. Jednou jsem si dal k snídani párky s hořčicí. Tento report píši s desetitýdenním spožděním, přesto si ještě ted jasně pamatuji jak špatně mi z těch párků bylo a jak mě zacpali na většinu dne.
Dlouhodobým problémem jsou sladkosti. Vždy jsem jeden klín vytloukal jiným. Tento týden je to nadměrná spotřeba jader, obalených v čokoládě, jogurtu či v karobu. Celkem skoro strašidelné kilo.
Resume:
Předchozí 3-4 týdny na mé poměry velmi úspěšné, tak jsem si ještě více hlídal vydatné snídaně a začal jsem experimentovat s tukem - což se projevilo přidáváním slaniny k snídani. Po měsící, který následoval, jsme pochopil, že v Česku prodáváná průmyslová slanina opravdu není dobrou volbou. Špatně 2kg jídla, z toho vesměs ořechy v polevě. Potěšující je ústup mléčných výrobků, což se blahodárně projevilo na mé váze. Pitný režim je skvělý, ale piji málo.
15 TÝDEN:
Dost podobné jako předchozí týden. Běžné jídla v slušné kvalitě a vesměs z prvopotravin. Zaexperimentoval jsem s návratem lušťěnin. Dal jsem si zmixovanou luštěninovou polévku - výsledek varovný. Strašně jsem se nadmul, přišlo dvouhodinové prdění a jasně jsem cítil, že vyhození všech luštěnin z mého jídelníčku byl správný krok.
Sladkosti - samostatná kapitola. Kilo ořechů v polevě z minulého týdne jen podnítilo mou žravost a tentokrát jsem sice snížil jejich psotřebu o třetinu, ale dalece mi stoupla spotřeba lineckých cukrovinek. Tady bylo zajímavé, že první dvě porce lineckého mi nechutnali. Zdáli se mi extrémně přeslazené. Další tři jsem ale už skonzumoval s gustem. Mozek si opětovně zvykl na nálož sladkého!
16 TÝDEN:
Týden s vykřičníkem. Po postupném polevování v předchozích dvou jsem si hned v pondělí dal oběd v rychlém občerstvení a zbytek týdne jsem rezignovaně a zcela dobrovolně do sebe ládoval jeden sajrat za druhým. Postupně došlo na kachnu, majonézu, uzeniny a spoustu bílého pečiva.
Zcela záměrně jsem do sebe hustil při každé příležitosti i linecké pečivo. když mi v úterý došlo, že tento týden bude průser, rozhodl jsem se do sebe narvat co nejvíc lineckého tak, abych si jej znechutil. Tato taktika mi dřív zafungovala u mléčných výrobků a ořechů v polevě. Obojího jsem se natolik přejedl, že jsem neměl chuť na další.
14 TÝDEN:
Běžná strava v režimu snídaně - obě´d večeře + svačínky byla celkem uspokojivá. V podstatě jsem jedl pouze to, co jsem si uvařil + nezávadnou kuchyni. Pár selhání tu ovšem bylo. Jednou jsem si dal k snídani párky s hořčicí. Tento report píši s desetitýdenním spožděním, přesto si ještě ted jasně pamatuji jak špatně mi z těch párků bylo a jak mě zacpali na většinu dne.
Dlouhodobým problémem jsou sladkosti. Vždy jsem jeden klín vytloukal jiným. Tento týden je to nadměrná spotřeba jader, obalených v čokoládě, jogurtu či v karobu. Celkem skoro strašidelné kilo.
Resume:
Předchozí 3-4 týdny na mé poměry velmi úspěšné, tak jsem si ještě více hlídal vydatné snídaně a začal jsem experimentovat s tukem - což se projevilo přidáváním slaniny k snídani. Po měsící, který následoval, jsme pochopil, že v Česku prodáváná průmyslová slanina opravdu není dobrou volbou. Špatně 2kg jídla, z toho vesměs ořechy v polevě. Potěšující je ústup mléčných výrobků, což se blahodárně projevilo na mé váze. Pitný režim je skvělý, ale piji málo.
15 TÝDEN:
Dost podobné jako předchozí týden. Běžné jídla v slušné kvalitě a vesměs z prvopotravin. Zaexperimentoval jsem s návratem lušťěnin. Dal jsem si zmixovanou luštěninovou polévku - výsledek varovný. Strašně jsem se nadmul, přišlo dvouhodinové prdění a jasně jsem cítil, že vyhození všech luštěnin z mého jídelníčku byl správný krok.
Sladkosti - samostatná kapitola. Kilo ořechů v polevě z minulého týdne jen podnítilo mou žravost a tentokrát jsem sice snížil jejich psotřebu o třetinu, ale dalece mi stoupla spotřeba lineckých cukrovinek. Tady bylo zajímavé, že první dvě porce lineckého mi nechutnali. Zdáli se mi extrémně přeslazené. Další tři jsem ale už skonzumoval s gustem. Mozek si opětovně zvykl na nálož sladkého!
Resume:
Zase velmi solidní týden, prakticky to samé, co
předchozí - kazí jej pár drobných výkyvů v běžné stravě a nadměrná spotřeba
jader v polevě plus sladkostí. Špatně 2,5kg, z toho 1,7kg právě sladkosti.
Pitný režim skvělý. pohybu podprůměrně. Výsledkem je stagnace kolem 99kg váhy.
16 TÝDEN:
Týden s vykřičníkem. Po postupném polevování v předchozích dvou jsem si hned v pondělí dal oběd v rychlém občerstvení a zbytek týdne jsem rezignovaně a zcela dobrovolně do sebe ládoval jeden sajrat za druhým. Postupně došlo na kachnu, majonézu, uzeniny a spoustu bílého pečiva.
Zcela záměrně jsem do sebe hustil při každé příležitosti i linecké pečivo. když mi v úterý došlo, že tento týden bude průser, rozhodl jsem se do sebe narvat co nejvíc lineckého tak, abych si jej znechutil. Tato taktika mi dřív zafungovala u mléčných výrobků a ořechů v polevě. Obojího jsem se natolik přejedl, že jsem neměl chuť na další.
Resume: A teď to přijde - snídaně O.K., pohyb celkem O.K.,
ale jinak jsem se uspokojil a ve velkem jsem se vrhnul na sladké. Celkem 5kg
špatně, z toho 3,7kg sladkosti.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)






