Jídelníček 29 (19.1. - 25.1.) - První týden s PALEO

Všechny druhy masa, všechny druhy ryb, vejce, zelenina, ovoce- to vše ANO. Naopak žádný chléb, těstoviny, rýže, brambory, luštěniny, mléčné výrobky a cukry.

V posledních týdnech jsem načetl kvanta textů o paleo stravě a o programu WHOLE 30, během jehož třicetidenního působení mohu konzumovat pouze potraviny vypsané výše. Rozhodl jsem se, že nebudu trpět a s vypětím všech sil neabsolvuji tuhle třicetidenní drastickou "kůru," abych se vzápětí blahem bez sebe z jejího konce zase vrátil k předchozím stravovacím návykum, ale naopak se pokusím bezbolestně a hlavně DLOUHODOBĚ do svého jídelníčku zařadit maximum z doporučovaných surovin. A půjdu na to postupně a bez stresů.

Mléčné výrobky (mléko, jogurty, sýry, kefíry atd) nejsou problém již delší dobu. Pitný režim mám rovněž excelentní. průmyslové potraviny tvoří minimum mé stravy. Uzeninám se vyhýbám. Bylo tedy na čase postoupit zase o krok dál.

Pro právě skončený týden jsem si dal za cíle pokusit se odstranit všechny přílohy - takže chléb, těstoviny, rýže, brambory .. tohle všechno šlo tentokrát pryč. A víte co se stalo? Vůbec nic! Neomdlíval jsem, nehroutil se z nedostatku stravy .. prostě jsem papal víc zeleniny a masa. I při mých 195cm a 100kg, v běžné denní zátěži a v lehkém fitness tréninku jsem to zvládnul. A šlo to i přes to, že jsem dost podstatnou část týdne trávil prací venku a odkázan na nabídku restaurací + sámošek.

Díky tomuto týdnu jsem pochopil, že vzdát se příloh (tím myslím i chleba), které v našem běžném jídelníčku tvoří kolem 40-70% všeho zkonzumovaného, je jen otázkou nastavení psychiky. I na pouhém mase a zelenině se dá dobře žít.

Průvodní jevy:
- lehce jsem byl unaven, což bylo dáno absencí cukrů
- měl jsem při pravidelných hodinách jógy lehčí problémy se stabilitou (což jsem dopředu očekával, díky načteným informacem)
- i v takto krátké době se mi výborně nastartoval zlobící metabolismus a já měl chuť na snídaně prakticky ihned po probuzení.
- během dne skoro žádné nadýmání (což při přírustku zeleniny reálně hrozilo) a skoro žádné trávící problémy.
- ustálila se mi váha na sympatických 101 - 102,5kg (předtím skoky ze 101 na 105kg), což by bylo ještě lepší, kdybych se stoprocentně vyhnul soleným polévkám, zadržujících v těle tekutiny.
- mám dobrý pocit i ze svých chronických zánětů v kolenech. Nejsou pryč, ale příznaky jsou daleko slabší než dříve.

Abych byl ale upřímný:
- v jednom ohledu jsem stoprocentní WHOLE30 nedokázal udržet a to v mých prokletých sladkostech. Pamlsků jsem spořádal během týdně přesně kilo. Většinou šlo o 85% čokoládu a zákusky v bio kvalitě z veganské kuchyně crestaurace Cuntry Life, ale mám tam i jednu obyčejnou čokoládu a jeden dortík. Takže lehké selhání tu je. Alespoň mám motivaci i na další týden ... :-)

Jídelníček 28. (12.1. - 18.1.) - Nultý týden s WHOLE 30

Celých sedm dní jsem jel téměř naplno dle instrukcí pro WHOLE 30. Jediné, čím jsem je porušoval, bylo přílohy brambory a rýže plus lehčí porce obilovin v podobě tortil, trochy chleba a obalování řízků.

Rozhodl jsem se, že do WHOLE 30 nešlápnu jen tak rovnou, bez stabilizovaných návyků a zároveň nevybaven zásobou dobrých paleo receptů. To první se mi daří - sladkosti a cukr jsem omezil na minimum. Ve všem ostatním je jídelníček velmi dobrý, až na přílišný vliv obilovin. Plus pochopitelně brambory a rýže coby přílohy.

S pořádným repertoárem receptů mám nyní taky vystaráno. Pořídil jsem si vynikající a hlavně z hlediska mizerně vařícího muže i jednoduchou kuchařku DOBŘE ŽIVENI od Melissy Joulwan, kterou doporučují samotní strůjci WHOLE 30, Dallas a Melissa Hartwigovi.

Svůj nultý týden dle "ošizeného" WHOLE 30 jsem schválně jednou porušil při testování oblíbené indické kuchyně. V minulotýdenním povídání jsem se vyzpovídal z negativního dopadu přílišného množství koření. Kořením přesycená indická kuchyně mi ale nikdy nedala jasný signál, že je problémemem právě ona - když tedy nepočítám neinvazivní šťouchance v podobě nadměrného pocení při její konzumaci a mnohahodinovém kynutí po dojezení posledních soust.

Tentokrát čistě indický oběd proběhl v prostředku týdně, který celý probíhal v duchu pojídání pouze maso + vejce + zeleninu + lehčí přílohy. Nijak jsem nekořenil a relativně málo solil. Indie za této konstelace znamenala okamžitý pocit přesolení organismu a večer velké problémy s pálením při vylučování papání z těla. Navíc už při samotné konzumaci mi to koření dělalo slušné problémy a prostě jsem jej na jazyku cítil víc, než kdy jindy. Dokonce jsem celý oběd musel prolévat 0,5l dávkou čisté vody, abych vše mohl dojíst. Takže potud s mým experimentem ohledně špatného vlivu silně kořeněných jídel.

 Celý týden jsem měl vynikající pitný režim - v průměru 4l tekutin denně, stávající výhradně z čisté vody a bylinkových čajů.Tohle, ve spojení se stravou, v níž absentovalo koření a sůl, vedlo k úbytku váhy. Minulý týden jsem se potácel v rozmezí 103 až 105kg - tentokrát to bylo mezi 101 - 103kg. Takže vlastně úbytek až 4kg, aniž bych jakkoliv upravil velikost porcí a změnil fyzickou zátěž.

Pětkrát "někdy" na cestě za štěstím - Paulo Coelho

Několik důležitých pravd, které je dobré přijmout, máme-li stanout na své cestě ke štěstí.

Všichni máme na to, abychom našli svůj vlastní osud, abychom změnili v realitu svou „osobní legendu“. Vždycky máme nějakou volbu, i když se nám třeba nelíbí nebo nám nevyhovuje.  Ve svých citech nejsme slepí, i když se téměř dusíme bez lidí, které potřebujeme. Vždycky máme sílu překročit jakoukoli překážku, kterou jsme nastolili sami sobě v podobě zdi slepené z problémů.
Všichni jsme se narodili jako vítězi. Léta v nás však ubíjejí víru v sebe sama. Můžeme se stát kým chceme, můžeme získat všechno, co si přejeme, jsme schopni pokořit jakýkoli vrchol, jenom se bojíme opustit svou „komfortní zónu“. Bojíme se porušit obvyklý řád. Máme obavu říci „ne“, pokud by nás to mělo na dalších pár let  vzdálit od touženého cíle.
Pojďme si rozebrat pět základních „někdy“ na cestě za štěstím, jak je postuloval brazilský spisovatel Paolo Coelho. Abychom byli šťastnější, je přeci jen NĚKDY třeba:

1. Někdy se člověk musí dát do běhu, aby viděl, kdo poběží s ním
Všichni jsme omylní. A každý má šanci na druhý pokus. Štěstí a vnitřní síla dokážou překonat jakékoli překážky. Ale to hlavní, co potřebujeme, je jistota, že někdo potřebuje nás. Pouze víra, že jsme milováni i se svými malými nedostatky a ne vždycky úspěšnými nápady, nám dává křídla a umožňuje, abychom viděli světlo i v úplně temné místnosti.

Všichni už jsme někdy zažili nějaký pád. Pravda je, že ne všichni dokážou vstát, ale ti, kteří v sobě našli sílu žít dál a nevzdávat se, by měli být vděčni nejen své vnitřní pevnosti, ale také lidem, kteří jim podali v tu správnou chvíli ruku.
Někdy je lepší riskovat, a získat tak možnost udělat další krok. Tam, kam velmi toužíme jít, třebaže tam půjdeme s obavami. Člověk přece pozná, čeho je skutečně schopen, pouze za cenu rizika. Bude-li sedět na místě, k cíli se určitě nepřiblíží. A když přitom ve tvářích svých blízkých vidí podporu, když mu sílu dodává také jejich přesvědčení o jeho úspěchu, může si být jist, že má nablízku ty správné lidi.

Strach z rizika se v nás ukládá od raného dětství. Když jsme slýchali „tam nechoď“, „na to nesahej“ nebo prostě jenom „ne“, vnukalo nám to jistá omezení. Zvykli jsme si, že jakékoli jednání má své nepřekročitelné hranice. A mylně jsme uvěřili, že na nás záleží jen málo věcí. I když ve skutečnosti na nás závisí to vůbec nejdůležitější: naše štěstí.

 2. Někdy musíme mluvit tišeji, abychom viděli, kdo nás ve skutečnosti poslouchá

Nikdy se nebojte udělat chybu, protože to, co pokládáte za potřebné a správné, je v dané etapě potřebné a správné právě pro vás. V daný životní okamžik prostě nemůžete jednat jinak. V té chvíli se soustřeďuje celá vaše volba, vy sami. I když se za rok může všechno naprosto změnit, budete vědět, že jste jednali tak, jak vám velelo srdce. Vaše srdce, ne cizí. Všechna rozhodnutí se musejí zakládat na vašem přání žít a přežít a ne na názorech a rozhodnutích někoho jiného.

 Člověk je často využíván – buď aby na něj někdo svalil vlastní vinu,  nebo aby nějak zabil čas, či pro získání nějaké materiální výhody. My sami ale také často ať už vědomě či podvědomě využíváme jiné.
Měli bychom se naučit říkat lidem to, co jim chceme říci, nikoli to, co oni chtějí slyšet. Lidé mají sklon k hájení svých zájmů, ale tato obrana se rozplyne, jde-li o blízkého člověka. Nebojte se říkat, co si myslíte, protože ten, pro koho je to důležité, uslyší hned napoprvé a udělá si patřičný závěr. Pro koho to důležité není, nepochopí ani po sáhodlouhých debatách.

Dávejte si záležet na tom, co říkáte svým blízkým. Vaše rady jsou jejich rozhodnutím pro budoucnost.
Naučte se rozlišovat lidi, ale nedělte je na „dobré“ a „špatné“, nýbrž na „blízké“ a „cizí“. V každém z nás je spousta dobrého a spousta špatného. My sami volíme, jací budeme k lidem, které potřebujeme. V naší duši probíhá denodenně boj andělů s démony.
A každý den někdo vítězí a druhý prohrává. Je třeba si pamatovat, že i temná strana může obsahovat dobré úmysly. Stačí si vzpomenout na teorii „jin-jang“ a život bude jednodušší.

3. Někdy je třeba udělat krok nazpět, aby člověk viděl, kdo ještě stojí na jeho straně

Zaposlouchejte se do zvuku slova „otroctví“. Může být fyzické i morální. Morální otroctví je nebezpečnější. Tělo může změnit zeměpisnou šířku, smýt ze sebe špínu, může změnit teplotní podmínky z „chladu“ na „teplo“, ale duše se stává otrokem navěky. Morální otrok nemůže pohnout ani tělem, neboť hranice jeho otroctví určuje rozhodnutí jiných lidí.
Tělo je pohyblivé, duše má však vždycky nějaký rámec. Teprve když pochopíme, že náš život je krátký a má jen jednoho hlavního hrdinu – nás samotné – a že ti kolem nás jsou prostě jen masou lidí, teprve tehdy dokážeme náležitě prožít zbývající léta. Jiným prostě nesmíte dovolit, aby řídili váš život. Pouze vy jste pánem každého svého dne. Vy jste vladař a majitel svých rozhodnutí. Vaše volba – to je zákon vašeho života.

Тeprve když si uvědomíme, že zvládneme všechno, že náš vnitřní svět je širší než nám dříve známý rámec, dokážeme dělat i nemožné. Důležité je neztrácet čas a žít – ne se bát a vědomě sám sebe zavírat do klece. Nebojte se rizika. Teprve riziko vám ukáže, kdo vás podporuje.
Kdo vás neodsoudí, ale poradí. Kdo se od vás neodvrátí se slovy „Já jsem ti to říkal!“, ale naopak vás po nezdaru obejme. Buďte pyšní na ty, kdo jsou s vámi ne snad fyzicky, ale morálně. Vždyť skutečná síla nespočívá v těle, ale v duši. Skrývá se v umění riskovat a uvidět, kdo je na naší straně, nebát se a nežít ve lži.

4. Někdy musíme přijmout nesprávné rozhodnutí, abychom viděli, kdo s námi zůstane, i když se nic nedaří

Jenom psychicky silný člověk dokáže přiznat své chyby. Pohlédnout lidem do tváře a říci: „Ano, chci se omluvit, vím, že vina je na mé straně“. Takoví lidé dokáží začít znovu od nuly. Půjdou po samém dně, ale najdou cestu k novému břehu, jakkoli bude dlouhá.
Nе všichni za vámi půjdou v těžké době. Někdo raději zůstane u ztroskotané lodi, protože neuvěří ve vaši sílu, jiný zkusí najít jinou loď  v naději na snadnější záchranu a někdo prostě beze slova zmizí v prázdnotě. Někoho odnese čas, jiného umoří závist, ale ti, kdo s vámi půjdou ze dna až na vrchol a nebudou se bát překážek, ti vám budou dodávat ducha.
Takoví lidé vám ve tři ráno zavolají, aby vám řekli „Všechno jsi udělal správně, prostě doba ještě nenazrála…“. S takovými lidmi je dobré žít, dodávají nám sílu pouhou svou přítomností, někdy i slovy a nejčastěji porozuměním a vírou v naše síly.

5. Někdy musíme nechat odejít toho, koho milujeme, abychom viděli, jestli nás miluje natolik, že se vrátí

Nikdy se nesmíme bát nechat někoho odejít. Ten, kdo miluje, neodchází. Nejde si vzít dovolenou do doby, než zas přijdou dobré časy. Nelze si myslet, že po boku toho, koho máme rádi, si nemůžeme vybudovat žádnou kariéru. Právě jen milovaní muži dosahují výšek, jen milované ženy jsou den ze dne krásnější. Štěstí nejde skrýt, přitahuje k sobě jako magnet jen dobré zprávy a úspěch.

 V lásce je síla života. V lásce je skryto úsilí stát se lepším. Nebojte se pustit ty, které držíte. Pochopte, že celý život je stejně držet nedokážete, dojdou vám síly. Někdy člověk prostě musí vědět, že na něj nezapomenou.
Člověk musí zkrátka pochopit, že milující srdce cestu domů najde vždycky. Milující srdce ví, že to nejlepší není už třeba hledat, je to hned vedle. Zrada je volba. Kdo miluje, vybírat si nebude.
Všichni víme, kde je náš domov. Na domově nejsou důležité zdi, dveře a okna, na domově je pro nás důležitý obsah: útulnost, slabounký poprašek na rámečcích starých fotografií, zvuk hodinových ručiček, skřípající prkno na podlaze v předsíni, dětské schovávačky, sluneční prasátko na levém rohu koberce a jiné maličkosti.

Můžeme postavit nový dům, ale ty staré důležité detaily v něm už nebudou. Historii nelze opakovat, nejde hledat lidi podobné těm z minula. V životě vůbec jde jen málo co opakovat, je třeba cenit si všeho důležitého v konkrétní chvíli a nebát se říci „miluji“, když to člověk cítí. Život je krátký a bát bychom se neměli vůbec …

Žijte, riskujte, učte se a dělejte chyby. Na konci cesty s vámi zůstanou ti, kterým můžete věřit. S takovým zázemím je úspěch zaručen.

autor: Paulo Coelho

Jídelníček 27 (5.1. - 11.1.) - Negativní síla koření

Kdybych si podrobně nezapisoval co přesně jím a následně to neprokonzultoval se svým trenérém, tak v tuto chvíli sedím zapšklý u počítače, myslím si jak svět není fér a nechápu, proč se nedaří tak, jak by mělo - vzhledem k investované námaze a snaze.

Naoko jsem plnil všechny důležité zásady životosprávy:
- snažil se jíst prvopotraviny, doma vařené
- dodržoval pitný režim, s velkým důrazem na čistou vodu a bezbublinkové minerálky + čaj
- snídat nejdříve, jak to jen šlo
- napravoval překyselení žaludku pitím šťávy z citronů a dalších citrusů
- ovoce jíst dopoledne, maximalně ještě tak do 16hod
- zařadil jsem do jídelníčku celkem dost zeleniny
- vybral si záměrně kořeněná jídla, protože koření má mnoho skvělých vlastností
- nejedl chemické sladkosti (mléčnou čokoládu, oplatky, dorty atd.)
- jako přílohy směs zeleniny, brambory či rýži

A jako bonus slušně cvičil.

JENŽE JAK SE PAK MOHLO STÁT, ŽE V NEDĚLI JSEM MĚL 103,6KG, NÁSLEDUJÍCÍ PONDĚLÍ PAK 101,6KG A V PÁTEK ZASE DĚSIVÝCH 104,8KG? ABYCH TÝDEN ZAKONČIL NA 102KG. VŽDY VÁŽENO VE STEJNOU DENNÍ HODINU A ZHRUBA STEJNĚ NAJEDEN, PO STEJNĚ NÁROČNÉM DENNÍM PROVOZU ... ?!

Řešení tohoto tajemného rébusu je zde, Vážení:
Pitný režim byl po celou dobu stejný a to hodně dobrý. Váha klesala vždy ve dnech, kdy jsem striktně konzumoval nejčistší formu masa (nefritované, nepečené, nesmažené, neobalované) - na přílohách nezáleželo. Byl tu jeden laps v podobě večeře stávající z přemaštěných čínských nudlí s dary moře, ale v tom to není ...

Prvním likvidátorem mé snahy snižovat váhu a podporovat dobré trávení metabolismu byl čtvrteční vydatný oběd v indické restauraci. Indická kuchyně je zdravá a v mé oblíbené restauraci vaří rozhodně z čerstvých surovin a samozřejmě pouze ze zeleniny a kuřecího masa. Problémem je enormní množství koření, které zpomalí metabolismus, zanese střeva a zadržuje v těle vodu.

Druhým zásekem byla páteční polední gulášová polévka s hlívou ústřičnou - opět extrémně kořeněn á a navíc obsahující značné množství soli. Obojí zpomaluje trávení a zadržuje v těle vodu.

Takže středeční vyrýsované bříško se během dvou necitelných předvíkendových gastro-atentátů nehezky nafouklo a přihrálo tělu 3kg váhy navíc ... která sice není tukem, ale na psychice taky nepřidá.

Závěrem:
Krásně jsem shodil 20kg nadváhy a během 1,5 roku si tuto váhu držel, ale pokud chci dát pryč posledních cca 6-8kg, musím se víc snažit. Nelze jíst "jen" dobře - dobře znamená ve škole za tři, a trojka není ideální známka, není liž pravda?!

Když svému metabolismu dávám herdy v podobě přílišného množství soli a koření, nemá už pak sílu trávit přebytečné tuky. Ja pak k ničemu pravidelně cvičit a slušně se stravovat - ty poslední kila takhle dolů jednoduše nepujdou.

-

Jídelníček 26 (29.12. - 4.1.) - Skrytá hrozba uspokojení se

Tento týden bývá velmi záludný. Dokonale jsem se připravil na vánoční obžerství, jenže co následující dny, kdy je běžný pracovní i osobní režim konce roku stále dost rozhašený? Velmi lehce lze v této situaci podlehnout uspokojení ...

Mám zkušenost, že když nějaký týden (jako byl ten předchozí) značně polevím v životosprávě, bývá návrat k striktním pravidlum bolestivý a není lehký. Jak to probíhalo tentokrát?

1. Cukrovinky
Tentokrát přesně 1kg sladkostí. Byla to všehochuť. Pozitivem budiž, že oplatky a běžně prodávané cukrátka s umělými sladidly mi moc nejeli. Budu pozitivní - takže po 3kg z minulého týdne viditelný ústup. Krom toho hned 4 dny v tomto týdnu jsem se ničeho sladkého ani nedotkl. většina pochází ze sobotního úletu, kdy jsem byl večer hlavně psychicky nalomený = klasicky tedy zafungovalo obalit si nervy něčím sladkým.

2. Běžný jídelníček
Zase budu pozitivní - jen 1kg špatného jídla a vše ze silvestra + prvního ledna, kdy nebylo dost dobře možné hlídat si běžné zdroje přijmu jídla. Jinak výkyvy spíš díky mizerné kvalitě komerčních produktů. zde spokojenost.

3. Pohyb
Výrazné zlepšení oproti předchozím dvěma týdnům. Dvakrát klasické cvičení ve fitku, doplněné dvěma hodinami power jógy.

4. Pitný režim
Dal jsem si za úkol nacpat do sebe co nejvíce vody dopoledne. Dařilo se a blahodárně to zapůsobilo na stav organismu. O něco více se zlepšilo trávení.

Resume:
Kombinace výrazného úbytku cukrovinek + zkvalitnění množství přijaté čiré vody v rámci pitného režimu + 2x jóga blahodárně zapůsobila na moje klouby a značně pomohla regeneraci.

P.S. Příští týden bude (doufám) plně ve znamení příprav na zahájení regulerního třicetidenního programu WHOLE 30. Tohle teprve bude jízda :-)

P.P.S. Méně slibovacích P.S., KÁMO - raději více akce :-)

2014

Rok 2014 pro mě byl zvláštní a plný věcí, které jsem dělal poprvé. něco se mi povedlo nad očekávání, něco jsem maximálně rozesral ... ale dost keců. Nejlíp vše vystihnu timhle postem, který jsem si šoupnul taky na facebook:

"Přátelé, chcete tu číst další bilanční příspěvek k roku 2014 ? Zajímá vás, jak jsem dobrý, co vše jsem zmáknul, jak umím věci nejlépe? Nezajímá, že :-D (navíc bych lhal, letos jsem hodně chyboval) -------- Takže si nechám své moudra pro sebe a raději se budu víc soustředit na to, aby 2015 byl lepší a abych já sam byl snad o kousek přínosnější pro ostatní než tomu bylo v roce 2014 ...:-)"

Tak, to by jako bilanční článek úplně stačilo ...

EDIT 7/1/2015
Dělal jsem si revizi textů z toho blogu. Ze zhruba 300 příspěvků, jsem to zkrouhnul o 40%. Bylo tu mraky zbytečné ubrečené hlušiny ... a též docela dost bilančních příspěvků. Tohle na aktivním blogu nemá co dělat!

Jídelníček 25 (22.12.-28.12.14) - Vánoční běsnění

Vánoční šílení. Dobře jsem si pamatoval situaci kolem loňských vánoc. Těsně před začátkem svátků jsem měl svých obligátních 101kg a za sebou prvních pár hodin soustavného cvičení. jenže přes svátky jsem propadl obžerství a navíc se vůbec nehýbal. Výsledkem byl nárust na nepříjemných 105kg a první trénink v posilovně rovnající se malému peklu.

Letos to papírově mělo být ještě horší, protože v týdnu od 22. do 28. prosince mě čekala rodinná návštěva gurmánského ráje Vídně a pak doma vše možné od řízků k 6kg exkluzivního cukroví. Letos jsem do nejrizikovějšího týdne v roce šel s vahou 103,6kg a přesně s touhle váhou jsem jej taky zakončil.

Jak se mi to podařilo?

1.Naplánování si stravy a řízené obžerství

 Dopředu jsem věděl, že nedokážu zároveň uhlídat kvalitní stravu a příjem cukru z vánočního sladkého cukroví, proto jsem si naplánoval, že běžný jídelníček budu co nejvíce dodržovat a meze si nebudu klást pouze v tom cukroví. Což považuji za zlatou střední cestu vzhledem k rozdaným kartam.

Ve Vídni jsem se striktně držel místních doner boxů, které vedle tučného kuřecího gyrosu a zeleninového salátu nebízejí i k tělu dostatečně friendly rýži. Doma jsem si dopředu naporoučel že chci k svátečnímu stolu co nejvíce ryb, ovoce a zeleniny. A až na 200g porci kachny jsem se udržel. Byla tam sice i slabší chvilka v podobě 150g klobásek a 100g sýra, ale to byla opravdu výjimka.

S cukrovím jsem se nijak netrápil. Baštil jsem jej jak jsem měl chuť a baštil jsem vydatně. Během svátků mi hřtánem propadlo 3,1kg sladkostí. Opravdu nemělo význam trpět a frustrovaně nadávat, že musím dodržovat pravidla a kazit si tak vánoce. Zajímavé je, že veškeré sladkosti jsem spotřeboval pouze v mezidobí pondělí až pátek, pak jsem zastavil bezbolestně jejich přívod a vrátil se ve zbytku týdne k tomu, co mě zdobilo celý prosinec = žádné sladké. A ani to nebolelo ...

2. Vyrovnávání překyselení organismu.

Z bodu 1 a zároveň mých loňských zkušeností jsem dobře věděl, že spořádám mraky sladkého, což nelze nechat bez odezvy. Bylo nutné do sebe naprat co nejvíce citrusového ovoce. To ideálně ráno, kdy se startuje metabolismus. Tentokrát jsem vynechal své obvyklé berličky v podobě pomerančů a sváteční týden denně začínal vymačkání dvou citronů. Navíc jsem objevil kouzlo domácí pálenky, v níž byl nakládaný zázvor.

3. Dostatek pohybu

Loni jsem  se po proflákaných svátcích mohl sotva hýbat. Tentokrát jsem každý den tohoto týdne něco dělal. Mám během něj nastřádáno kolem 10 hodin procházek a navíc hned, jak to bylo možné, jsem naklusal na lehký trénink do posilovny - a to hnedle 26.12. (hmm ale musím taky opřiznat, že to byl jediný den v tomto týdnu kdy jsem cvičil).

Resume:
V zásadě to byl dle čísel mizerný týden. Zhruba 4kg nevhodného jídla, z toho 3kg sladkostí. Ovšem důležitejší bylo, že jsem z tohoto týdne odkráčel se stejnou vahou, s jakou jsme jej zahájil a to relativně plný energie.

P.S. Příště o záludném povánočním týdnu, kdy není dobré si myslet, že mám již vše nejhorší za sebou a nelze se uspokojit a polevit.

P.P.S: Příště méně P.S: a více činů, KÁMO ... :-)

Jídelníček 24 (15.12. - 21.12) - Nejčistší týden

 Poslední adventní týden před vánoci byl hodně dobrý. Celkově mám v sobě od 1 do 21 prosince pouze 150g cukrovinek. Chuť na sladké téměř žádná. Tento třítýdenní výpadek přehnaného množství (vesměs továrně vyráběného) cukru a mnohem silnějších sladidel se pozitivně podepsal i na mé svěžesti. Málokdy bývám nyní unavený a většinou jsem čilý již od rána, což by měl být správný stav.

Trochu mě štve aktuální váha. S úbytkem cukrů šla lehce dolů, nicméně 103kg je prostě moc - dlouhodobě se totiž pohybuji kolem 100kg. Za aktuální váhový přírustek mohou dvě věci
 - nedostatek pohybu v posledních týdnech, kdy cvičívám jen sporadicky
- a také příliš mnoho smaženého kuřecího masa. (grilované, řízky, kalorické kůžičky)

K tomu jsem si zvykl na příliš vydatné obědy ve stylu sněz co můžeš. Sice je absolvuji v indické a čínské restauraci, tedy relativně nejméně škodlivých stravovacích zařízeních, ale všeho moc škodí.
Ideální je totiž schéma velká snídaně, pak ovoce, klasický oběd a zbytek dne už jen dozobávat, k večeři hlavně zelenina.

Navíc mám zpomalený metabolismus a musím jej znova nastartovat, což se povede jen pomocí časných snídaní po probuzení + větší pohybové aktivity.

Resume:
celkem pouze 850g špatného jídla, z toho 50g cukroví a pitný režim ve výborném stavu z hlediska složení, ale slabší je to na kvantitu - málo piju a tím pádem málo prošťouchávám vnitřní orgány, tak potřebné k správnému trávení a rychlému metabolismu.

P.S. jsem zvědavý jak se popasuji s vánočním týdnem.

Tak jo = můj horoskop pro tento rok

Blíženci - horoskop 2015 

 Vstup do nového roku u vás může být ve znamení náhlého propuknutí nějakého intenzivního vztahu. Může to být něco, co je známé jako láska na první pohled, nebo to prostě může být nějaký úlet, ze kterého se budete poněkud více vzpamatovávat.

Naštěstí zdraví a kondice by u vás měly být na velmi dobré úrovni, takže vše docela dobře ustojíte. Pokud se ovšem pustíte do boje s opačným pohlavím, což je docela pravděpodobné, tak vězte, že nadít se můžete akorát prohry. Boj s opačným pohlavím se totiž vyhrát nedá.

Počátek jara pro vás pravděpodobně bude ve znamení nejrůznějších omezení a zkoušek. Týkat se to bude zejména vztahů a zdraví. Ve financích to ale bude docela dobré. Nadít se můžete i nečekaných příjmů. V kariérových záležitostech budete těmi, kdo bude ochoten vzít věci do svých rukou.

Léto u vás může být zabarveno touhou po poznání a vzdělávání. Je tak pravděpodobné, že budete chtít vyrazit někam do světa nebo doma absolvovat nějaký kurz, seminář či něco jiného, co vás bude zajímat.

Úročit by se to pak mohlo v měsících podzimních, kdy budete hýřit tvůrčími aktivitami a je možné, že přijdete s novými projekty. Ty by mohly být úspěšné. Pokud to ovšem přeženete a budete, jak je to u vás zvykem, chtít sedět na více židlích, pak je možné, že se z toho budete poněkud hroutit. Bude tedy dobré vše si řádně rozvážit a zaměřit se jen na jednu oblast. To by se pak mělo projevit koncem roku příznivými dopady

Zdroj: http://ona.idnes.cz/horoskop-2015-cxt-/vztahy-sex.aspx?c=A141218_150652_vztahy-sex_jup#utm_source=sph.idnes&utm_medium=richtext&utm_content=top6

POZNÁMKA OD  MARŤI:
NO, KDYBY MI TO TAKHLE NĚJAK VYŠLO, BUDU JEN HROZNĚ RÁD.  PODOBNĚ SI TENTO ROK TOTIŽ DOOPRAVDY PŘEDSTAVUJU ...

Jak jsem se (ne)zbláznil

TENTO TEXT JE PRIMÁRNĚ PRO IDNES.CZ, PROTO SE V NĚM VRACÍM K UŽ NĚKOLIKRÁT PROBRANÉMU TÉMATU. ALE TOHLE JE SKUTEČNĚ JIŽ NAPOSLEDY.

Jak být úspěšným, jak zbohatnout, jak získat první milión, jak se stát osobností, jak zhubnout, jak šikovně manipulovat okolím, jak se vyznat v psychice ostatních ... Jak jak jak jak ... V každém větším knihkupectví mají podobných návodů na zdokonalení života mraky.

Tyhle publikace jsou šikovným byznysem. Pár z nich jsem prolistoval, několik ve své dřívější naivitě přečetl a zodpovědně můžu říci, že valná část má značně podobnou strukturu. Nic objevného v 98,73% z nich nenajdete. Jsem si dokonce jistý, že autoři těch novějších opisovali ze starších bratříčků. Za sebe bych doporučil pouze dvě motivačně-rozvojové publikace. Ale o tom až v závěru tohoto textu, teď mám totiž silné nutkání vykecat se světu se svými zkušenostmi.

Naložím si co nejvíc to půjde, jsem přeci polobůh

Na podzim 2012 jsem byl naducané selátko, při 195cm "velkolepých" 118kg, k tomu připočtu bolesti nohou a zjištění, že mám extrémně vysoký cholesterol. Nic z toho není na čerstvého třicátníka úplně k chlubení. Byl jsem poměrně lenivý i v oblasti duševního rozvoje. Z beletrie jsem vyznával pouze letáky do KFC a Burger Kingu a celkově se tak nějak soustředil hlavně na vydělávání peněz. Bla bla bla

Teď to zkrátím. Vloni jsem trochu šel do sebe, začal sportovat, k povinné četbě přidal i něco málo víc než jen žrácí slevové kupony, zhubnul na cca 100kg atd. Prostě happyend. Bla bla bla.

Letos na jaře, pod vlivem čerstvého nařečtení několika motivačních knih (Zrozen k běhu, Jez a běhej atd = rád běhám :-) ) jsem došel k dojmu, že bych měl sám taky předvést něco zcela mimořádného. Něco na hraně mých možností. Ukázat světu, že jsem zde a jsem připraven navléknout si červenou pláštěnku a vzlétnout k oblakům, zachraňovat davy potřebných. Jenže jsem chtěl vše hned a chtěl toho hodně. Podrobněji jsem se z toho vypsal v mém blogu Jak být člověkem - čtyři dohody , znova to tu pitvat nebudu. Ostatně tohle není psychologická poradna, víme.

Rychle, rychle - musím toho tolik udělat!

Takže jsem si na letošek nasekal mraky předsevzetí a s chutí se pustil do jejich plnění. Prvního půl roku to bylo ještě hodně fajn. Ale plácáním tu o tom, jak jsem co zase vylepšil, Vás tu unavovat nebudu. Tohle Vám nic nedá.

Daleko zásadnější je, že jsem si, lehce zblblý, načetl ještě víc chytrých knížek - jak zacházet s emocemi,  jak být efektivnější, jak superzdravě jíst ... jak jak jak ... Ale neuvědomil jsem si, že jaksi nejsem robot. Obklopen vzletnými myšlenkami, jsem podlehl frustraci a upadl na pár měsíců do obludné nepohody z toho, že jsem dělal mraky věcí a nic pořádně. 

Klídek přátelé, ono to nějak dopadne. Opravdu.

Dostal jsem se do silné agonie, hraničící až skoro s nenávistí k sobě samému. To vše pro blud nutnosti plnit naprosto neadekvátní předsevzetí. Posledních pár měsíců jsem se tím pádem motal v pěkně začarovaném kruhu. Vlastně mi docvaklo až teprve teď v prosinci, že sice jo - mít velké cíle je fajn a povznášející. Určitě bychom se všichni měli snažit na sobě pracovat. Ale všeho s mírou. vše má svůj čas. Nejde dělat dlouhodobě najednou pět-šest věcí. Zcvoknete se z toho.

Vždy je dobré soustředit se na jednu, maximálně dvě nové činnosti a ty trpělive postupně zdokonalovat. A taky se vybodněte na všemožné motivační hesla a hlavně si neklaďte konkrétní data, které se většinou stanou balvanem. Například když se chci naučit cizí řeč, je dobré si dát nějaké mantinely, ale ne termíny, přes které vlak nejede. Ono na papíře v chytré knize to ypadá dobře, ale přijdou nečekané události - nemoci, potíže v práci či soukromí, mimořádné výdaje atd. Vždy se něco semele. Takže jo, mějme smělé plány, ale berme to s nadhledem. Lidský život trvá 70 - 80 roků a stihnout se toho za něj dá opravdu hodně. Pokud nebudu zbytečně spěchat ...

Umění války, vedené odpradávna

A co ty dvě zázračné knihy, slibované v úvodu článku? První z nich byla napsána v Číně před 2500 léty válečným stratégem Sun-c a jmenuje se UMĚNÍ VÁLKY. Zprvu jsem si při listování kapitolami Pohyb vojska, Povaha krajiny či Útok ohněm, ťukal  na čelo, co že to je za blbost. Pak jsem se do ní začetl a pochopil jsem. Je až k nevíře, že zásady a metody konfrontace s protivníkem z dávných dob a ze vzdálené civilizace lze s úspěchem použít i v dnešní době.

Nauka, která tvoří obsah této knihy, nevyžaduje žádnou vědeckou průpravu a je přístupná všem čtenářům. Lze ji použít při jednání, vymáhání pohledávek, v marketingu, reklamě, sportu, v konkurenčním boji, při řízení kolektivu nebo obraně vlastních zájmů. Dokonce i v situaci, kdy vam jde o nějakou ženskou. Pochopit, že je lepší stáhnout se do ústraní, když vím, že nejsem dostatečně silný. Za jakých okolností se nejlépe zaútočí.... Je to tam. Sám jsem pod vlivem téhle knihy musel hned několikrát přiznat sám svému egoistějšímu já, že kolikrát by bylo nejrozumnější stáhnout ocas, přeskupit síly mé "armády" a vymyslet jinou strategii pro další útok.

Buzerlístkem k tvorbě lepšího já

Druhou z mnou adorovaných knih nejspíše většina z vás již zná. KONEC PROKRASTINACE Petra Ludwiga je už 2 roky hitem knižního trhu a má na kontě desítku dotisků s nákladem 45 tisíc výtisků. Pojednává o chorobném odkládání povinností a s ním spojeným lelkováním. Sám jsem kolikrát schopný třeba hodinu brouzdat po facebooku, než abych se přinutil udělat krátký, leč nezbytný pětiminutový úkon v domácnosti.

Konec prokrastinace stojí za přečtení komplet, já z něj vyzdvyhnu dvě věci. První z nich je tvorba seznamu úkonů -  buzerlístuk, které budu vykonávat denně. Za jejich dodržování si do mnou vytvořené týdenní tabulky dám zelený puntík, za flákání naopak červený. Můj buzerlístek má aktuálně 26 každodenních úkonů a píši si jej už 47 týdnem. Jelikož jsem nebyl na vojně, tak mám na dostávání se do latě tady tohle. Druhou věcí, která mě nejvíc bacila do hlavy, bylo zamýšlení nad tím ignorovat přehlcenost světa informacemi. Naopak jde o to snažit se vždy soustředit na co nejužší obor dovedností a co nejužší problém.A vidíte jak se to krásně propojilo -prostě nedělat příliš věcí najednou.

Takže klídek, přátelé. Ono to opravdu nějak dopadne.

Máte také zkušenosti s příliš smělými cíly?
Ovlivňují Vás motivační knihy?
Jakou jinou dobrou znáte?
Umíte zacházet se svým časem?

Diskuse je Vaše ...